;

Cokoliv-jako-cloudová-služba

5. 9. 2017
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: © violetkaipa - Fotolia.com
Od okamžiku, jak se začínají IT systémy stěhovat do cloudu, přibývají a zdokonalují se modely poskytování cloudových služeb. Cokoliv, počínaje virtuální infrastrukturou přes platformy, middlewarový software až po informace, je poskytováno jako služba, tedy „as a services“. Od toho jsou odvozeny zkratky obsahující v názvu „... aaS“. Co tyto zkratky znamenají a který model poskytování cloudových služeb je pro vás nejvýhodnější?

Profesionálové v datových centrech vnímají cloud jako způsob poskytování výpočetních a úložných kapacit rychleji a levněji. Vývojáři jej vidí jako možnost rychleji vytvářet a testovat nové aplikace. Koncoví uživatelé mají tendenci soustředit se na snadno dostupné funkce. Jiní vnímají cloud jako gigantický zdroj dat a obsahu, zatímco management vidí příležitost vyčlenit úkoly, nebo dokonce úplné obchodní procesy z vnitřku firemní infrastruktury.

Modely poskytování

Jednotlivé modely poskytování čehokoliv formou služby, tedy zkratka s koncovkou AAS, poskytují různý poměr rozdělení odpovědnosti za fungování služeb mezi poskytovatele a spotřebitele cloudových služeb. Čím výše se daný model nachází v takzvaném hodnotovém řetězci, tím je podíl odpovědnosti spotřebitele menší. Poskytovatelé cloudových služeb se snaží neustále zvyšovat hodnotu a atraktivnost těchto služeb pro zákazníky. Postupným přidáváním článků do pomyslného řetězu CSVC (Cloud Services Value Chain) se snaží ulehčit zákazníkovi od správy IT počínaje infrastrukturou přes aplikace, informace až po procesy. Na začátku pomyslného řetězu je služba IaaS, kde si klient s výjimkou hardwarové infrastruktury spravuje všechno sám.
Cloud umožňuje provozovat nejen poměrně stabilní procesy s nízkou frekvencí, například měsíční zpracování mezd, ale i denní, hodinové, nebo dokonce frekventovanější procesy jako například individuální plánování zásilky, platby a zpracování fakturace. Služby na vyšších příčkách hodnotového řetězce zvládnou i komplexní funkcionalitu, například řízení nákladů, personalistiky včetně náboru a přijímání.

Rozmanitost jako výzva pro IT oddělení

Gartner předpokládá, že vliv cloudu na byznys bude pravděpodobně ještě mnohem vyšší, než by naznačoval současný stav. Postupem času zjednoduší a zefektivní fungování existujících procesů, aby se staly agilnějšími a méně nákladnými. Prostřednictvím sdílení aplikací, služeb, procesů a obsahu cloud usnadní i spolupráci mezi podniky. Hlavně v oblastech, kde cloud podporuje spojitost sociálních, mobilních a informačních analýz, bude dopad tohoto fenoménu na podnikání mnohem hlubší než jen urychlení, zlepšení a zlevnění existujících procesů. Je to o variabilitě a kombinatorice, která povede k vyšší rozmanitosti, než jsou v současnosti zažité IT architektury na podporu byznysu. Rozmanitost budoucích, především hybridních scénářů, představuje významné výzvy pro podnikové IT oddělení pověřené řízením informačních systémů a služeb.

V roce 2006 byl podíl IT ve veřejných cloudech 2 %, zbývajících 98 % tvořila tradiční infrastruktura. O pět let později, v roce 2011, již měly veřejné cloudy 7% podíl a privátní cloudy 6%. Tradiční IT infrastruktura měla stále majoritní podíl 86 %. V současnosti navzdory stále strmějšímu poklesu tato infrastruktura pořád převládá (73 %), podíl veřejných cloudů je 15 % a privátních 12 %. Na základě historie lze poměrně přesně předpovědět vývoj trendů, analytici předpovídají, že přibližně v polovině roku 2021 nastane situace, kdy podíl tradiční infrastruktury klesne pod 50 %. Veřejné cloudy budou mít tehdy 30% (14 % SaaS + 16 % IaaS) a privátní 20% podíl.
IT lídři budou muset zvážit výhody komplexních aplikací, často včetně velkého množství sdíleného obsahu, či dokonce kompletních obchodních procesů vůči riziku zvýšené závislosti na externích poskytovatelích. Standardizace na úrovni cloudových služeb nižší úrovně, například IaaS, může sice snížit závislost, riziko a složitost, ale také může odstranit mnoho potenciálních výhod, které nabízejí cloudové služby na vyšších příčkách hodnotového řetězce.


Specifika jednotlivých modelů

IaaS

Model infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service) znamená poskytování virtualizované infrastruktury. Zákazníci se zbaví starostí a investičních nákladů souvisejících s nákupem a provozem serverů, úložišť nebo síťové infrastruktury. Kupují si je jako službu. O všechny problémy spojené s provozem hardwarové infrastruktury se u tohoto modelu stará poskytovatel. Model IaaS je výhodný například pro firmy, které mají nakoupené softwarové licence, ale nechtějí vázat kapacity na hardware.

PaaS

Model platforma jako služba (Platform as a Service) poskytuje komplexní hardwarovou a softwarovou platformu, tedy zařízení a služby požadované na podporu plného životního cyklu budování aplikací včetně možností návrhu, vývoje, testování a nasazení, a to bez nutnosti instalace softwaru pro vývojáře, IT manažery nebo koncové uživatele. Jelikož vše se poskytuje přes internet, označuje se tento model i jako cloudware. Model PaaS je ideální platformou nejen pro enterprise, ale i pro takzvaný start-up byznys, protože uživatelé služby se nemusejí starat o investice ani o budování vlastní infrastruktury na vývoj a provozování aplikací. Příkladem cloudové platformy je Amazon EC2, s Windows Azure.

SaaS

Model software jako služba (Software as a Service) znamená poskytování aplikací ve formě služby. Možná to lépe objasní další věta. Uživatelé platí za využívání aplikace, nikoli za aplikaci samotnou. SaaS zbaví zákazníka starosti s nákupem a instalací aplikace a nemusí se starat ani o její aktualizace. Nejznámějším příkladem je zřejmě Office 365.

INFaaS

Information aaS – předmětem služby, případně jednou z jejích důležitých součástí, je poskytování informací. Typickým příkladem je LinkedIn (v kontextu HR), Reuters, Factiva nebo Google Search. Zákazník nemusí dělat sběr ani zpracování dat, pouze provozuje své procesy (například najímání a propouštění pracovníků, analýzy trhu), přičemž využívá dodávané informace.

BPaaS

Konec řetězu momentálně tvoří služby typu BPaaS, tedy podnikové procesy poskytované formou služby, kdy vše kompletně přebírá poskytovatel služby. Jsou to služby s nejvyšší přidanou hodnotou. Na rozdíl od Information aaS v případě BpaaS všechny procesy včetně již zmíněného najímání a propouštění, vyplácení mzdy zaměstnancům, plnění různých provozních úkolů, zpracování pohledávek, platby pojistného a podobně dělá přímo poskytovatel služby.

Jak postoupit na vyšší úroveň hodnotového řetězce

Postupně se zvyšuje zájem o cloudové služby „vyšší“ úrovně a poskytovatelé se snaží tuto poptávku uspokojit. Do portfolia zařazují SaaS a stále častěji i Information aaS a BpaaS. Zároveň uživatelé trvají na poskytování co nejvíce standardizovaných služeb, a to i na vyšších úrovních hodnotového řetězce. Mezi klíčové požadavky patří i dodržování průmyslových standardů, osvědčených postupů a samozřejmě shoda s legislativními a regulačními normami. Z hlediska provádění očekávají uživatelé od poskytovatelů aktivní pomoc při úpravách vnitřních procesů migrujících do cloudu. Čím jsou služby více konkrétnější nebo více specializované (aplikace SaaS pro zadávání objednávek, HR a mzdy formou BpaaS...), tím je urychlen proces okamžitého a efektivního nahrazení generických aplikací. Naproti tomu u IaaS stačí na pronajaté virtuální servery nainstalovat potřebné databáze a middlewarové aplikace, v některých případech dokonce při migraci stačí přenést obrazy virtuálních serverů z vlastního datového centra k poskytovateli IaaS

Vyšší úroveň – vyšší závislost i odpovědnost

Závislost uživatele cloudových služeb od poskytovatelů se zvyšuje s rostoucí úrovní hodnotového řetězce (CSVC), protože tyto služby jsou více spjaty s obchodními procesy zákazníka, nebo je dokonce přímo tvoří. Na rozdíl od tradičních aplikací uživatelé SaaS jsou závislí nejen na aktivitách dodavatele softwaru v oblasti bezpečnostních záplat, opravy chyb, ve slaďování aplikací s platnou legislativou, ale uživatel zajišťuje i dostupnost a bezpečnost aplikace či disaster recovery.

Neutuchajícím tématem diskuze mezi poskytovateli cloudových služeb a uživateli je transparentnost, přičemž tato diskuze s poskytovatelem je přímočařejší v případě IaaS, jelikož tehdy za uživatele „diskutuje“ IT oddělení jako zřizovatel, konzument a zároveň správce virtuální infrastruktury. V případě modelů SaaS, Information aaS a BpaaS jsou konzumenty služeb příslušná koncová oddělení, takže diskuze ohledně hledání shody a kompromisů může být mnohem náročnější.

Šplháním na vyšší úroveň hodnotového řetězce (CSVC) poskytovatelé na sebe přebírají stále více odpovědnosti. Konzumenti těchto služeb budou požadovat nejen funkcionalitu, spolehlivost a bezpečnost, ale i vysokou úroveň SLA (Service Level Agreement), čili po našem smlouvy o poskytování dohodnuté úrovně služeb, standardizované služby a dodržování osvědčených postupů.

Příležitost pro inovátory

Zvýšení využití cloudu by se mělo dělat prostřednictvím taktických obchodních řešení, ne náhradou strategické infrastruktury. Současný trh je stále otevřený pro early adopters a inovátory, jež řeší konkrétní případy použití. Nicméně Gartner upozorňuje, že v mnoha případech může následovat scénář popsaný v knize Geoffreye Moorea „Crossing the Chasm“. Moore ve svém bestselleru popisuje, jak po počáteční vlně přijetí inovátorů, kterým kupující řešení doslova trhali z rukou, tento proces narazil na propast, jelikož většině trhů chybějí znalosti, představivost, vytrvalost a odvaha nasadit nové, netradiční řešení. Poskytovatelé budou muset výrazně přizpůsobit svou strategii realitě trhu.
Gartner ve spolupráci s Capgemini v materiálu „Best Practices for Implementing a Pace-Layered Application Strategy“ ilustruje strategie v oblasti cloudových řešení pomocí analogie s dopravními prostředky. Auta se používají individuálně a krátkodobě, autobus, to už je služba pro širší okruh a vyžaduje plánování s delším horizontem. Vlaky a hlavně železniční tratě se používají po celá desetiletí a vyžadují seriózní a dlouhodobé plánování včetně investičního. Firmy by měly plánovat, že byznys aplikace budou použity pro následující desetiletí. Tak jako v souvislosti s cloudem nutně dochází k reinženýrování technologických procesů, měly by se vyvíjet a zdokonalovat i obchodní procesy pro využití plného potenciálu výhod cloud computingu.

Dealeři s cloudem

bitcoin_skoleni

Budování a udržování vztahů mezi poskytovateli cloudu a zákazníky vyžaduje spoustu práce, času a nákladů, takže v mnoha případech je neefektivní, aby to řešil přímo poskytovatel. Proto spolu s cloudem dozrává a rozšiřuje se i trh zprostředkovatelů cloudových služeb označovaných výrazem Cloud Services Brokerage (CSB). Cloud broker je prostředníkem zjednodušujícím komunikaci mezi cloud providerem a koncovým zákazníkem. Velcí poskytovatelé cloudu nabízejí široké portfolio služeb, takže logicky nedokážou komplexně naplnit specifické potřeby jednotlivých zákazníků. Cloud brokeři cloudové služby kombinují, agregují, integrují a přizpůsobují. Klient pak může využívat mix služeb, který je pro něj nejvýhodnější a nejlevnější, například Google Apps pro e-mail, Salesforce.com pro správu prodejních aktivit a Microsoft Office 365 jako PaaS. Pro jiného zákazníka bude vzhledem k jeho potřebám optimální úplně jiný mix služeb. Vertikalizací nabídky dokážou brokeři poskytnout diferenciaci a těžit z růstu v konkrétních oblastech cloudových služeb.
Postupně se profiluje komplexní souhrnné tržiště cloudových služeb. Hlavní propagační pákou kromě kombinace služeb na míru konkrétního zákazníka je cena. Momentálně převládá nepříliš příznivá strategie cenových nabídek sloužících k přilákání klientů. Rozhodnutí o přechodu na cloudové služby jsou často více závislá na lidech než na technologických předpokladech. Je třeba najít správnou kombinaci marketingového jazyka a mixu služeb, který zaručí jejich vlastní růst. Postupně se logicky budou vyvíjet tlaky na ziskovost v dlouhodobém horizontu.