Co zvážit při plánování disaster recovery

Efektivní preventivní plánování disaster recovery (DR) musí zahrnovat zvážení pěti hlavních faktorů: downtime (dobu nečinnosti), integrita dat, náklady, jednoduchost, bezpečnost. Tyto oblasti jako klíčové alespoň udávají odborníci společnosti Nasuni, což je jeden z předních poskytovatelů cloud storage gateway.

Disaster recovery plány pro záchranu dat organizace mohou zahrnovat datové pásky, záložní disky, cloudové technologie či vzájemnou kombinaci těchto technologií. Neexistuje univerzální disaster recovery plán, který by vyhovoval potřebám a specifikům všech organizací, nicméně zmíněné oblasti slouží jako základní vodítka při sestavování DR plánů a obecně při zvyšování připravenosti společnosti na různé nenadálé události.

Downtime

Čas jsou peníze a v případě nedostupnosti dat to platí bezezbytku. Společnost Contingency Planning Research spočítala, že běžnou americkou společnost stojí hodina nedostupnosti dat přibližně 18 000 dolarů (342 000 českých korun). Pro organizace je tak prvořadou prioritou vědět, jak rychle se data podaří obnovit, respektive jak dlouho nebude fungovat společnost či její část.

Obnova terabajtů dat z magnetických pásek znamená nejprve určit, které pásky je konkrétně nutné vybrat, poté poslat požadavek na jejich doručení z externí společnosti, kde jsou pásky uloženy (nemá smysl je ukládat na stejném místě, kde by je mohla přírodní katastrofa zničit spolu s primárními daty), následuje korelace každé pásky se záznamy, určení, kterou pásku nahrát jako první, následně začíná skutečné nahrávání záložních dat. Tento poměrně náročný proces může v závislosti na rozsahu zabrat i několik dní. Obnova dat přímo z HDD umístěných přímo v prostorách organizace je operativnější a rychlejší, nicméně jak už bylo zmíněno, takový disk je pak vystaven stejným vnějším ohrožením jako primární data.

Integrita dat

Tradiční procesy obnovy dat jsou jen málokdy stoprocentně úspěšné, jinak řečeno některé soubory jsou prostě nenávratně ztraceny. Pokud se tyto údaje týkají zákazníků, obchodních transakcí či jiných oblastí, kde nemohou být data snadno reprodukována, vede to k tomu, že ztracené informace jsou i ztracenými příjmy.

Jako úložiště dat je magnetická páska chronicky nespolehlivá. Jde také o to, že je nepoužitelná pro průběžné zálohování, obvykle se zálohy provádějí jednou denně, z toho plyne, že v průměru jsou zálohovaná data o 12 hodin starší než data právě ztracená. Některé průzkumy ukazují, že až 20 % pravidelných nočních záloh neproběhne úspěšně, to znamená, že se nezkopírují všechna data. Ještě horší jsou některé údaje, které říkají, že až 40?% případů obnovy dat z pásek zcela selže.

Disk mirroring, čili duplikace dat na druhý pevný disk, nabízí klasickou spolehlivou datovou redundanci, nicméně v případě nenadálé události stále dochází ke ztrátě dat vzniklých od poslední zálohy. Synchronní replikace plně nechrání před ztrátou dat, protože pokud je poškozen software, data jsou smazána z hlavního serveru či dojde k napadení virem, jsou tyto problémy zkopírovány i do zálohy, takže tyto soubory nemohou být použity k obnově.

Náklady

Podnikání je stále více závislé na nepřetržitém přístupu k uloženým datům. Zároveň roste objem zpracovávaných i skladovaných dat, a tedy i objem, který je nutný zálohovat. Zpráva The Cost of Lost Data (Cena ztracených dat), kterou zpracovala americká univerzita Pepperdine, říká, že jeden nenávratně ztracený megabajt dat stojí až 10 000 dolarů (190 000 korun).

Magnetické pásky jsou samy o sobě poměrně levné, ale vzhledem k jejich chybovosti by bylo riskantní se spoléhat při zálohách jen na médium, u kterého dochází postupně ke snižování spolehlivosti a jež může být snadno zničeno při pádu na zem či při ohnutí. Stejná logika platí i u pevných disků, tam se však připojují vysoké náklady. Zrcadlení disků totiž v zásadě vyžaduje nákup dvou stejných datových serverů.

Jednoduchost

Havárie je sama o sobě velký problém, obnova dat by jím proto být neměla. Tradiční strategie posouvají IT administrátory do klikatých cestiček starostí o hardware a vedení datového účetnictví, ať již jde o to, vložit pásky do čtečky a čekat, až (a jestli vůbec) se data přehrají, popřípadě o snahu dát dohromady z vadných disků použitelná data. Zrcadlení disků umístěných na fyzicky odděleném vzdáleném místě přispívá ke spolehlivosti, nicméně vyžaduje nemalý úkol v podobě nalezení druhého vhodného místa i vytvoření dostatečně robustního datového připojení.

Bezpečnost

Stejně jako musí být dobře chráněno primární úložiště dat, musí být zabezpečeno i zálohovací místo. Některé prostory nabízejí perfektní zabezpečení, nicméně stále přetrvává riziko poškození datových pásek při převozu, v krajním případě může dojít i k jejich ztrátě – nedozavřené dveře, díra v tašce, nepozorný personál, a citlivá firemní data se povalují na ulici. V případě pevných disků je bezpečnost dat zcela závislá na interních bezpečnostních mechanizmech.