Co zjistil „Staťák“ o české digitální ekonomice?

ICT odborníci

·      Počet osob pracujících na pozici odborníka v informačních a komunikačních technologiích (dále jen ICT odborníci) v Česku v průběhu let narůstal, v roce 2018 jejich počet poprvé překonal hranici dvě stě tisíc a v posledních dvou letech se pohyboval kolem 230 tisíc. V roce 2023 se jejich počet v zemích EU27 přiblížil hranici deseti miliónu (9 800 tis.) a v zaměstnané populaci zaujímali 4,8 %, tj. více než v Česku (4,3 %). Z těchto ICT odborníků bylo v Česku téměř 130 tisíc manažerů, inženýrů a specialistů a necelých 100 tisíc techniků, mechaniků a opravářů v této oblasti.

·      Mezi ICT odborníky hrají klíčovou roli Specialisté v oblasti ICT, kteří vyvíjejí, analyzují, testují či výrazně vylepšují stávající informační technologie, software a související aplikace – patří sem především programátoři a vývojáři softwaru, her, IT aplikací a databází a dále datoví a síťová specialisté (dále jen ICT specialisté).

Od roku 2013 se jejich počet v Česku zdvojnásobil a na celkové zaměstnanosti se tito ICT specialisté podíleli 2,3 %. Ze zemí EU byl tento podíl v roce 2023 nejvyšší ve Švédsku (5,5 %), naopak nejnižší v Řecku a v Itálii, a to jedno procento. Ze 113 tisíc ICT specialistů v Česku zaujímaly ženy 12 %, jeden z nejnižších podílů ze zemí EU.

·         Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů meziročně vzrostla o 6,5 % na 88 tisíc korun v roce 2023 a představovala 192 % průměrné mzdy v Česku. Nejvíce mezi těmito zaměstnanci vydělávali vývojáři softwaru (103 000 korun), nejméně administrátoři a správci sítí (74 000 korun). Z hlediska jejich působení dosáhli na nejvyšší průměrnou mzdu ICT specialisté v peněžnictví (93 000 korun) a v informačních a komunikačních činnostech (96 000 korun).

Naopak nejméně vydělávali v odvětvích spadajících pod veřejnou správu (54 000 korun) a vzdělávání (57 000 korun). A zatímco tak ve mzdové sféře berou ICT specialisté téměř dvojnásobek toho, co ostatní zaměstnanci v soukromé sféře, ve veřejné sféře je plat ICT specialistů vyšší jen o zhruba desetinu v porovnání s ostatními zaměstnanci odměňovanými podle platových tabulek.

Studenti a absolventi ICT oborů

·         V roce 2023 studovalo vzdělávací obory v oblasti informačních a komunikačních technologií na vysokých školách v Česku celkem 24,5 tisíc osob, které tvořily 7,9 % všech vysokoškolských studentů. Meziročně se počet studentů ICT oborů na vysokých školách v Česku zvýšil o tisíc. V průběhu posledních let se mezi studenty ICT oborů zvýšilo zastoupení žen. Až do roku 2010 jich bylo kolem 12 %, v posledních dvou letech to bylo 18 %. Mezi mužskými studenty vysokých škol studovalo v roce 2023 ICT obory 14,6 % (20 117) z nich v porovnání s 2,6 % (4 398) v případě žen. V roce 2023 každý třetí student ICT oborů (9 975) měl u nás jiné než české občanství – v roce 2013 to bylo 15 %.

·         Studium ICT oborů probíhá nejčastěji v rámci bakalářských studijních programů, které na konci roku 2023 studovalo 17 959 osob, tj. 73 % ze všech studentů těchto oborů na vysokých školách. Tento podíl je výrazně vyšší než u ostatních oborů vzdělání. Na magisterské studijní programy v ICT oborech chodilo 5 637 (23%) studentů a na doktorské 925.

·         Na konci minulého roku 70 % ze studentů ICT oborů navštěvovalo vysoké školy v Praze nebo v Brně. Nejvíce jich studovalo na ČVUT v Praze (3 997) a na VUT v Brně (3 318). Kolem 2 300 jich studovalo ICT obory na VŠE a ČZU v Praze a 2 400 na Masarykově univerzitě v Brně.

·         V roce 2022 studovalo ICT obory v rámci terciárního vzdělávání v zemích EU celkem 933 tis. osob. Téměř 30 % připadlo na studenty těchto oborů v Německu, 15 % na studenty ve Španělsku a necelých 10 % ve Francii. Česko se svými necelými 23 tisíci studenty se podílelo 2,4 %.

·         Podíl studentů ICT oborů na studentech terciárního vzdělávání celkem byl ze zemí EU nejvyšší ve Finsku a v Estonsku, kde tyto obory studoval každý jedenáctý student terciárního vzdělávání. Česko se nachází nad průměrem EU27, který v roce 2022 činil 5 %. Nejnižší byl tento podíl v Itálii (2,1 %)

·         Ve všech zemí EU platí, že ICT obory jsou stále spíše mužskou záležitosti. Například v roce 2022 v Belgii a Nizozemsku se ženy podílely méně než 15 % na všech studentech ICT oborů terciárního vzdělávání. Nejvyšší podíl žen v těchto oborech najdeme v Rumunsku, ve Švédsku a v Estonsku, téměř třetinu.  Průměr za EU2 dosáhl 20 % v Česku zmíněných cca 18 %.  

·         V roce 2023 absolvovalo ICT obory na českých vysokých školách celkem 3 947 studentů, 2 846 z nich bylo občanů Česka a 1 101 cizinců. Jednoznačně nejvíce z absolventů cizinců ICT oborů pocházelo v roce 2023 ze Slovenska (679), následovali občané Ruské federace (126) a Ukrajiny (74).

·         V případě absolventů ICT oborů jich v roce 2022 v zemích EU úspěšně ukončilo terciární vzdělávání v této oblasti celkem 194 tis. osob v porovnání se 178 tisící v roce předchozím. 

Výdaje a investice v ICT

·         Celkové investice podniků a veřejné správy do ICT vybavení a softwaru dosáhly v Česku v loňském roce 353 miliardy korun. Za výrazným meziročním nárůstem objemu investic do ICT v Česku stojí především investice do softwaru a databází, které meziročně vzrostly o 14 % (32 mld. Kč) na 259 miliard korun v roce 2023. Za deset let se tyto investice dokonce více než zečtyřnásobily. Naopak u investic do ICT vybavení k takovým nárůstům již nedochází. V roce 2023 se investice do softwaru na celkových investicích do ICT podílely ze 73 % v porovnání se 63 % v roce 2018.

Umělá inteligence není jen ta generativní, upozorňuje odborník David Filgas

0:00/

·         Ve vztahu k celkové výkonnosti naší ekonomiky jsou investice do ICT v Česku výrazně nad průměrem zemí EU. V roce 2023 dosáhly 4,8 % našeho HDP, zatímco v průměru EU to bylo 2,1 % unijního HDP.

·         Domácnosti v roce 2023 zaplatily za ICT vybavení a služby 122 mld. Kč, tj. 3,5 % z jejich celkových výdajů. V posledních letech mezi těmito výdaji převažují poplatky za telekomunikační a internetové služby.

Výzkum a vývoj v ICT

·         Význam investic do výzkumu a vývoje nových digitálních technologií a služeb v Česku výrazně stoupá. Od roku 2020 vzrostly výdaje do výzkumu a vývoje ICT (VaV) o 10 miliard korun (téměř polovinu) na 33,6 miliard v roce 2023. V loňském roce se tato oblast na celkových výdajích na VaV v Česku podílela 24 % v porovnání se 13 % v roce 2015. Stát se prostřednictvím státního rozpočtu v roce 2023 podílel na výše zmíněných výdajích do výzkumu a vývoje ICT částkou 1,8 miliardy, tzn. 5,4 %.

Přečtěte si také:

Ricardo Silva, viceprezident HP: Umíme zajistit produktivitu zaměstnanců v kanceláři i kdekoliv jinde

·         Naprostá většina, konkrétně 94 % prostředků směřujících do výzkumu a vývoje ICT, byla utracena v podnikatelském sektoru. Na výzkum a vývoj softwaru, aplikací a dalších ICT služeb šlo ve firmách v minulém roce 24,0 miliard korun, 7,7 miliard směřovalo do této činnosti v oblasti ICT zařízení a elektronických součástek. V porovnání s rokem 2015 to bylo o 22 miliard více a na celkových podnikových výdajích na VaV se ICT oblast podílela z 35 % v porovnání s 20 % v roce 2015.

Zahraniční obchod s ICT zbožím

·         V rámci statistiky zahraničního obchodu se v loňském roce z Česka vyvezlo ICT zboží za 277 miliard Kč a na celkovém vývozu z Česka se toto zboží podílelo 6,2 %. Naopak dovezeno bylo ICT zboží v hodnotě téměř 368 miliard Kč (8,5 % z celkového dovozu zboží do Česka). Oproti roku 2022 došlo v obou případech k poklesu, kdy hodnota vývozu ICT zboží meziročně poklesla o 56 miliard a hodnota dovozu o 35 miliard korun.

Přečtěte si také:

Odemkněte maximální výkon kolegů pomocí špičkových technologií

·         Nejvíce se vyvážely i dovážely počítače a počítačové zařízení, hodnota vývozu této komodity byla 111 miliard Kč a hodnota dovozu pak téměř 104 miliard Kč. Oproti vývozu je významný dovoz elektronických součástek, kdy bylo do Česka dovezeno toto zboží v hodnotě téměř 91 miliard korun, kdežto vývoz dosahoval hodnoty 28 miliard korun.

·         Nejvíce se ICT zboží z Česka vyváží do Německa, které zaujímá na vyvezeném ICT zboží 17 %. Následuje Nizozemsko se Slovenskem se shodnými 12 %. V případě dovozu ICT zboží do Česka jednoznačně dominuje Čína, odkud proudilo v roce 2023 do Česka ICT zboží za 189 miliard korun, což bylo 51 % jeho celkového dovozu do Česka.

Zahraniční obchod s ICT službami

·         Vývoz počítačových služeb a softwaru z Česka meziročně poklesl o 3 % ze 127 mld. Kč v roce 2022 na 123 mld. Kč v roce minulém. Na celkovém vývozu služeb z Česka se tyto služby podílely z 14 %. Příjmy z vývozu počítačových služeb a softwaru z Česka do zahraničí byly v minulém roce o 80 % vyšší než výdaje za dovoz těchto služeb do Česka.

ICT sektor

·         V roce 2023 bylo v ICT sektoru zaměstnáno v Česku celkem 200 tis. osob (zahrnuje jak ICT odborníky, tak i další zaměstnance jako jsou dělníci, administrativní pracovníci atd. ve firmách s převažující ekonomickou činnosti ve vybraných ICT odvětvích) a jejich podíl na celkové zaměstnanosti v Česku dosáhl 3,7 %.

·         Zatímco počet osob zaměstnaných ve výrobě ICT se od roku 2010 snížil o 3 tisíce na 25 tisíc v roce 2023, počet osob zaměstnaných v ICT službách ve stejném období vzrostl o 67 tisíc na 176 tisíc, a to především v IT službách.

Jak je na tom kybernetická bezpečnost v České republice? Jak bezpečné jsou české digitální sítě?

0:00/

·         Ze zemí EU dosahuje nejvyššího podílu, cca 6 % na celkové zaměstnanosti, ICT sektor v Irsku (především díky IT službám) a v Estonsku – údaje za rok 2022. Nejmenší byl tento podíl v roce 2022 v Řecku (2,2 %), v Itálii a ve Španělsku (v obou případech 3,1 %). Česko se nachází těsně nad evropským průměrem, který v roce 2022 činil 3,6 %.

·         Pokud jde o jednotlivé skupiny ekonomických činností v rámci ICT sektoru, resp. jejich podílu na zaměstnaných v podnikatelském sektoru celkem, tak se Česko pohybuje přibližně na průměru EU, a to jak v případě telekomunikačních činností, tak i IT služeb. V případě ICT zpracovatelského průmyslu jsme nad průměrem EU.

·         V roce 2023 dosáhly tržby v ICT sektoru celkem 1 070 miliard korun. Polovina šla za podniky poskytující IT služby (CZ NACE 582, 62 a 631). V těchto odvětvích tržby každoročně výrazně rostou. Na firmy s převažující ekonomickou činností v oblasti výroby ICT zařízení a elektronických součástek připadla pětina z celkového bilionu tržeb v ICT sektoru, v roce 2013 to bylo 30 %. Zbytek tvořily tržby telekomunikačních firem a firem prodávajících ICT výrobky. Na celkových tržbách v podnikatelském sektoru se ICT sektor v minulém roce podílel 5,6 % v porovnání s 6,7 % v roce 2020.

·         Ve srovnání zemí EU jednoznačně dominuje Irsko, kde tržby realizované v ICT sektoru v roce 2022 tvořily 44 % celkových tržeb podnikatelského sektoru. S velkým odstupem za Irskem se nachází Finsko a Švédsko s hodnotami okolo 9 %. Průměr EU27 je v případě tohoto ukazatele 6,5 % a Česká republika se tak nachází pod tímto průměrem.  Napříč evropskými státy jsou významné rozdíly v tom, jak se na tržbách v ICT sektoru podílejí jednotlivé skupiny činností. 

·           Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ICT sektoru dosáhly v roce 2023 v Česku 12,5 mld. Kč, přičemž marginální roli v tomto případě hrály výdaje na VaV v ICT zpracovatelském průmyslu, kdy se jednalo o 1,2 mld. Kč (5 %). Většina výdajů na VaV tak tedy směřovala do ICT služeb, zde s jednoznačnou nadvládou IT služeb ve kterých se na VaV vynaložilo 21,1 mld. Kč. Na celkových výdajích směřujících do výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru se celý ICT sektor podílel 26 %. Jde o osmý nejvyšší podíl v rámci zemí EU. V roce 2022 se přidaná hodnota vytvořená v ICT sektoru podílela 4,5 % na HDP Česka, šlo o 9. nejvyšší podíl ze zemí EU.