Vláda republiky Singapur patřila vždy k význačným stoupencům moderních technologií, jež měly podpořit národní konkurenceschopnost. V roce 2010 zahájila pětiletý plán restrukturalizace státních elektronických agend a začala budovat cloudový systém v podobě komplexních služeb infrastruktury jako služby, to vše v privátní podobě. Soukromí poskytovatelé byli rovněž zvažováni, ale specialisté vládní informatiky došli k závěru, že by žádná z nabídek nedokázala pokrýt specifické požadavky veřejného sektoru.
Projekt vede instituce Infocomm Development Authority of Singapore (IDA), která funguje v roli státního „šéfa informatiky“. Jednotlivé elektronické agendy si v prostředí sdílené infrastruktury implementují úřady samostatně. Posláním IDA je organizační vytváření cloudové nabídky a její správa.
Osmiletá zkušenost
Zkušenost se sdíleným výpočetním prostředím získala vládní administrativa Singapuru již díky platformě SHINE – Service-Wide Hosting Environment. Tu spravuje již osm let podnik NCS, jenž nyní patří pod křídla firmy SingTel. Historicky šlo o vládní organizaci, která poskytovala IT služby. Provoz SHINE bude postupně utlumován s tím, jak podniky přejdou na G-Cloud. Aktuálně ji využívá více než 100 organizací, a to především pro své weby a elektronické služby občanům. Projekt G-Cloud vznikl v režimu PPP – Public Private Partnership, v němž některé operace zajišťují soukromé subjekty.
Provoz zajišťuje firma SingTel, jeden z prvních singapurských poskytovatelů cloudových služeb, ve spolupráci se společností HP. Samozřejmou součást nabídky cloudových služeb představují automatizace, účtování na základě využití a flexibilita či elastičnost ve správě odebíraných zdrojů. Pro poskytovatele přináší úspory z rozsahu a umožňuje mu provozovat jednotné a standardizované technické prostředí.
Singapurský projekt G-Cloud patří vzhledem ke svému rozsahu k pionýrským počinům na poli sdílených infrastrukturních služeb. Musel se vyrovnat s řadou požadavků, mezi nimiž k nejzásadnějším patřila bezpečnost. Ačkoli G-Cloud obsluhuje výhradně veřejné instituce, jeho nabídka má ryze komerční podobu. Uživatelé si například mohou vybrat model úhrady služeb. Pro konstantní objemy operací se hodí spíše pravidelná měsíční platba, pro nepravidelné transakce nebo dočasné projekty zase úhrada podle skutečného využití.
Výzvy a fáze implementace
Tvůrci vládní cloudové infrastruktury řešili řadu otázek ještě před zahájením projektu. Mělo jít o privátní, nebo veřejnou formu? V Singapuru v roce 2010 neexistoval poskytovatel, jenž by se dokázal s tak rozsáhlým řešením vyrovnat. Volba padla na komplexní pojetí platformy. Jak zajistit dostupnost dat, jejich ochranu a nezávislost? S touto otázkou se IDA vypořádala s pomocí unifikovaného výpočetního prostředí, jež nabízí standardní technologie pro všechny aplikace. Minimalizuje se tím riziko nekompatibility a bezpečnostních nedostatků, kterou by přinesl technicky nesourodý přístup.
Evolučně se G-Cloud rozdělil na dvě fáze. V první etapě platforma umožňovala hosting webových stránek a veřejných dat. K jejímu spuštění došlo v září 2012. Druhá fáze výrazně navýšila funkcionality. Došlo k implementaci více než 30 infrastrukturních řešení od 15 dodavatelů. Pozornost tvůrců se zaměřila na bezpečnostní požadavky a dostupnost instalovaných systémů.
Čtěte také:
→ Bruselské ICT tendry: nejžádanější jsou weby
Nejprve si shrňme základní fakta: Instituce a agentury Evropské unie si vyhlašují své tendry samostatně, koordinace se uskutečňuje jen velmi zřídka. Všechny soutěže běží podle stejných EU pravidel, je úplně jedno, v jakém členském státě agentura sídlí. Úředníci národních byrokratických struktur nad nimi nemají naprosto žádnou moc.
→ Cloud – efektivní budoucnost nejen pro veřejnou správu
Vzpomínáte na doby, kdy počítače stály v kancelářích osamoceny bez jakéhokoli vzájemného propojení, psaly se dopisy v první verzi Microsoft Wordu, který běžel ve Windows 3.1, a hlavní starostí správců IT bylo především to, aby všechny „DOSové“ programy správně zobrazovaly češtinu a tiskárna nechrlila místo českých znaků „rozsypaný čaj“?