Po desítky let sestávalo podnikové výpočetní prostředí ze serverů, datových úložišť a síťových prvků od různých dodavatelů. Volba často spočívala ve výběru nejlepších produktů pro aplikace a data – a ovlivňovaly ji lákavé množstevní slevy pro firemní zákazníky. Podobný scénář se odehrává v případě cloudové infrastruktury, kde CIO bojují s tím, jak nejlépe koncipovat architekturu systémů u hybridních vícedodavatelských cloudových strategií.
Výmluvná výměna názorů se odehrála před několika týdny na akci Wall Street Journal CIO Network, když se jeden z návštěvníků z publika svěřil se zkušenostmi s výběrem mezi různými poskytovateli cloudových služeb a pustil se do diskuze s Adrianem Cockcroftem, viceprezidentem pro strategii cloudové architektury ve společnosti Amazon Web Services (AWS), který vystupoval jako řečník na pódiu.
Dotyčný manažer, jehož podnik začal využívat AWS, tvrdil, že rozdělení výpočetních pracovních zátěží mezi různé poskytovatele je důležitou pojistkou proti riziku, že zvolí-li si firma jednoho poskytovatele, ten může své služby bez upozornění ukončit. Cockcroft oponoval, že smlouvy o poskytování služeb něco takového zakazují, a poznamenal, že rozdělení mezi různé cloudové platformy je náročnější na zdroje a nákladnější.
„Pokud rozdělíte zátěž 50 : 50 a najdete nejmenšího společného jmenovatele, šidíte sami sebe,“ domnívá se Cockcroft. „Budete postupovat pomaleji, protože budete muset školit pracovníky dvakrát. Na polovinu snižujete schopnost získat množstevní slevu, a dosáhnout tak výhodných cen jako u jediného poskytovatele. Ideální proto je zvolit jednoho poskytovatele a maximalizovat u něj objem práce.“
Odpověď je možná snadná pro manažera AWS, ale šéfové podnikové informatiky se musejí složitě rozhodovat, zda se zcela zbavit vlastních datových center, nebo rozdělit pracovní zátěž mezi vlastní datová centra a veřejnou cloudovou infrastrukturu, což je trh, jemuž v roce 2017 analytická společnost Gartner předpovídá 36,8% růst na hodnotu 34,6 miliardy dolarů.
Jediný univerzální cloud je mýtus
Podle analytiků je něco pravdy na obou názorech. Představa CIO, že naleznou jednu cloudovou platformu, která bude levná, dokonale škálovatelná a bezpečná pro všechny aplikace, a přitom nebude znamenat závislost na jednom poskytovateli, je podobná snům hledačů svatého grálu.
„Podniky začnou nevyhnutelně využívat více poskytovatelů, aniž si to uvědomí,“ říká Mindy Cancila, analytička společnosti Gartner, která se na oblast cloud computingu specializuje. „Ti, kdo stavějí své cloudové strategie na více dodavatelích, si uvědomují, že to pravděpodobně bude konečný stav.“
Nebylo tomu tak vždy. Před několika roky CIO začali testovat aplikace v AWS, aby zjistili, jak veřejný cloud funguje, a případně postoupili blíže k produkčnímu stavu (nebo aplikace opustili). Ale podnikové sféře dnes do značné míry vládne software. Firmy mají aplikaci téměř na všechno a tyto aplikace mívají rozdílné nároky na dostupnost a zabezpečení.
Mezitím se rozšířil okruh možností. Microsoft posílil schopnosti platformy Azure, umožnil hladký přechod z Office na 365 a na Azure a přihodil několik neodolatelných množstevních slev pro podniky.
„A najednou organizace, která široce využívala AWS, zjistila – počkat, teď tu máme i Azure,“ říká Cancila. Google Cloud nastoupil později a získal zákazníky typu Spotify a Snap, kteří za své cloudové smlouvy platí dvě miliardy dolarů.
Rozhodnutí o využití cloudu závisí na mnoha proměnných včetně nákladů, škálovatelnosti, zabezpečení a regulatorních otázek, ale samotný výběr by podle analytiků měl vycházet z odpovědi na zásadní otázku: jaká je správná cloudová služba pro danou aplikaci? Azure dává největší smysl pro podniky, které pracují především s platformou Microsoft .NET, zatímco AWS může být optimální pro ty, kdo provozují linuxové systémy. Maloobchodní společnost, která se zdráhá využít AWS, může zvolit Azure nebo Google Cloud. Finanční instituce nebo zdravotnická organizace může upřednostnit jeden cloud před druhým kvůli schopnosti poskytovatele splnit zákonné požadavky.
Uvázání k poskytovateli je realita cloudu
Čím by se naopak CIO neměli řídit, jsou obavy o uvázání se k určitému poskytovateli, protože ta je nevyhnutelná. Z různých důvodů se CIO po desetiletí uvazovali k ERP, databázovým nebo e-mailovým systémům od Oraclu, SAP a Microsoftu. Cloudové služby se ničím neliší, říká Dave Bartoletti, analytik společnosti Forrester Research, který sleduje trh cloudových služeb.
Obecně není složité přejít od jednoho cloudového poskytovatele ke druhému, dokud si firma nevyžádá na míru upravenou službu s dodatečnými návaznostmi na další služby ve stejném cloudu. Lze například snadno přenést aplikaci z AWS do Azure, pokud není aplikace zároveň závislá na vyvažování zátěže, doménovém jménu a službách relační databáze téhož poskytovatele.
„Čím více v cloudu využíváte specializované služby, tím závislejší jste na daném cloudu,“ říká Bartoletti. Podle něj musejí CIO vážit mezi snahou po standardizaci kvůli nákladům a efektivitě a touhou inovovat a vytvářet vysoce výkonné a rychlé aplikace.
„Roky jsme říkali, že je dobré řídit vše z jedné obrazovky a nebýt uvázaný k jedinému poskytovateli, ale závislost je nevyhnutelná,“ říká Cancila. Klientům radí vybrat několik strategických cloudových partnerů, začít v malém a postupně s nimi získávat zkušenosti. Doporučuje před podpisem velké smlouvy nejprve vyzkoušet cloudové řešení v malém rozsahu a přesvědčit se, zda poskytovatel vyhovuje. A samozřejmě párovat aplikace s poskytovateli podle požadovaných parametrů. Ne každá aplikace musí mít dostupnost 99,999 % a běžet současně ve dvou samostatných uzlech (skutečná aktivní-aktivní architektura), s čímž se můžeme setkat u nejsložitějších architektur s více poskytovateli, říká Cancila. „Ano, můžete něco takového potřebovat, ale rozhodně ne pro všechny aplikace.“
Vytvořit správnou architekturu je naprosto nezbytné, i když to není pro manažery IT jednoduchý úkol, zejména vezmeme-li v potaz početné SaaS aplikace, které prorůstají do podnikových datových center. „Tajemství úspěchu spočívá v nastavení správných politik a rámců, jimiž se bude řídit, které aplikace se budou kam umísťovat,“ říká Cancila.