Mnohdy se totiž jeho partneři mohou stát protivníky, pokud jde o firemní výdaje. A navíc jsou to zpravidla právě oni, kdo se v oblasti financí pohybují s vyšší jistotou. CIO by se proto neměli ostýchat vyžádat si metodickou pomoc.
Z praktických postupů se nejčastěji osvědčuje argumentovat hodnotou TCO, tedy celkových nákladů na vlastnictví (Total Cost of Ownership), kdy se porovnají náklady na pořízení cloudového řešení s náklady pořízení a provozu vlastní infrastruktury, popř. s dalšími alternativami nebo jejich kombinacemi. Náklady na pořízení cloudu bývají zpravidla jednodušší na vyčíslení než náklady vlastnictví pořízeného hardwarového řešení. Třeba jen to, že cenu hardwaru zaplatíme celou na počátku jeho používání (nebo i před ním), přináší další vyčíslitelné náklady na vynaložený kapitál, který navíc může mít i rozměr nevyužité obchodní příležitosti, pokud bychom tento kapitál využili jinak, třeba na rozšíření obchodních příležitostí. K tomu je třeba připočítat náklady na údržbu, kterou můžeme vyčíslit jako přímé provozní náklady (prostor, energie), a mzdové a další osobní náklady na pracovníky, kteří zabezpečují provoz infrastruktury.
Dalším faktorem, při kterém se projeví finančně vyčíslitelné výhody, je škálovatelnost cloudu, a to oběma směry. Zatímco u pronájmu cloudového řešení můžete platit podle aktuálního objemu čerpaných služeb (model, který se často označuje jako pay-as-you-go), vlastní infrastrukturu musíte dimenzovat na to, aby pokryla špičky potřebného výkonu. Navíc při nedostatku výkonu reálný hardware často nemůžete škálovat dostatečně plynule; v některých případech může být jediným schůdným řešením praktické zdvojnásobení zdrojů. Stále více se jako zdroj úspor uplatňuje hybridní cloud, tedy využití služeb veřejných poskytovatelů tam, kde je to finančně výhodné, v kombinaci s vlastní infrastrukturou a cloudem privátním.V poslední době k tomu přistupuje další moment, kterým je nedostatek potřebně vzdělaných IT odborníků. Zajištění provozu vlastního hardwaru tak může být absolutně neřešitelné.
Nedostatek odborníků
Tím jsme narazili na prohlubující se nedostatek lidí v oboru informačních technologií. Jak ale tuto problematiku dlouhodobě sledujeme, zdá se, že v Čechách se to týká především pracovních pozic v podnicích, kde IT není hlavním předmětem jejich činnosti. Specializované ITC a vývojářské firmy zatím situaci relativně zvládají. Řada středních i větších organizací má svá centra mimo českou počítačovou Mekku a Medinu (tedy Prahu a Brno) a své vývojářské kapacity vybudovaly třeba v Jihlavě, ve Strakonicích nebo v Příbrami.
Zatímco politici diskutují o potřebnosti maturity z matematiky, českým vysokým školám se v IT oborech velmi daří. Právě spolupráce s univerzitami v Praze, Brně nebo i Ostravě dala vzniknout vývojářským pracovištím mezinárodních firem; jejich působnost Českou republiku podstatně přesahuje.
Týká se to nejen známějších bezpečnostních technologií, ale také cloudu. Příkladem je Red Hat, jehož jedno z největších globálních vývojových center se nachází v Brně. A stále roste; aktuálně je zde 1 000 zaměstnanců a v červnu se tam otevře v pořadí již čtvrtá budova firmy. Sehnat kvalitní zaměstnance je problém v každém oboru a u vývojářů se to nijak neliší. Na co sází Red Hat, vysvětluje Iveta Babulenková. „Máme klíčovou výhodu v naší ojedinělé otevřené firemní kultuře, na které Red Hat vyrostl a kterou žije každý další den. Děláme věci otevřeně a jinak než ostatní, a proto získáváme na trhu nejen kvalitní softwarové inženýry, ale i další profese, které tuto kulturu ocení a přijmou za svou,“ říká Babulenková a dodává, že její firma sází na dlouhodobou práci s trhem a komunitami a systematicky spolupracuje s lokálními univerzitami. A to nejen v Brně, ale také třeba v Praze. „A právě díky těmto dlouhodobým aktivitám se nám i přes dynamický růst daří volné pozice obsazovat a zároveň držet nastavený standard podnikové kultury,“ uvádí Babulenková.
Virtualizace je standard, co bude dál?
Virtualizace je na pořadu dne již delší dobu. Jakými cestami se bude ubírat další vývoj – už se chystají nějaká náhrada nebo rozšíření? Podle Ivety Babulenkové se může jevit jako konkurenční technologie linuxová kontejnerizace. „Kontejnerizační platformy jako OpenShift dnes dokážou aplikacím zajistit dostupnost i redundanci typickou pro virtualizaci přímo na hardwaru, a to bez použití virtualizační vrstvy,“ upřesňuje Babulenková a dodává, že to ale nemusí být vždy pravidlo; v některých architektonických scénářích totiž kontejnerizace s virtualizací koexistuje nebo ji efektivně využívá.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU