USA i Čína za poslední půlrok zvýšily počet svých superpočítačů a nyní obě země stojí v čele 48. žebříčku nejvýkonnějších počítačů světa se shodným počtem 171 systémů.
Na dalších místech se umístilo Německo (32), Japonsko (27), Francie (20) a Velká Británie (17). Pro srovnání, ještě před rokem měly Spojené státy 200 superpočítačů, Čína 108, Japonsko 37, Německo 33 a Francie a Velká Británie shodně 18.
Zároveň stoupá také výkon superpočítačů. Celková výpočetní kapacita všech 500 strojů na seznamu v současné době dosahuje 672 petaFLOPS, což představuje 60% nárůst oproti loňskému roku. Hodnota 1 petaFLOPS znamená tisíc bilionů operací v plovoucí řádové čárce za sekundu.
Spojené státy vedou v celkovém výkonu vypočteném pomocí benchmarku Linpack s 33,9 % souhrnné kapacity všech 500 systémů, avšak Čínou zdatně sekunduje s 33,3 % celkové kapacity.
Pozornost upoutal zejména systém TaihuLight s výkonem 93 petaFLOPS, protože je postavený výhradně z procesorů vyvinutých a vyrobených v Číně – celkem 40 960 procesorů typu SW26010, každý s 260 jádry. V červnu na čele žebříčku nahradil jiný čínský superpočítač, Tianhe-2 založený na procesorech Intel Xeon, který dosahuje 33,9 petaFLOPS a titul nejvýkonnější superpočítač mu náležel po tři předchozí roky.
Podle pozorovatelů se Čína usilovně snaží snížit závislost na zahraničních procesorových technologiích poté, co Spojené státy zakázaly dodávky procesorů Intel Xeon do čtyř čínských superpočítačových výzkumných center.
Intel nadále zůstává nejvýznamnějším dodavatelem procesorů pro superpočítače. Jeho čipy je osazeno 462 z 500 nejvýkonnějších systémů. Procesory konkurenčního AMD využívalo pouhých 7 systémů z aktuálního seznamu, přičemž před šesti měsíci to bylo 13. Procesory IBM Power byly užité v 22 systémech.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU