Kvantové počítače již vytvořily firmy jako IBM nebo D-Wave, ale čínští vědci zvolili odlišný přístup. Představili kvantový počítač využívající více fotonů, který by mohl překonat všechny dnešní počítače.
Architektura nového čínského kvantového počítače umožňuje provázání pěti fotonů a oproti předchozím experimentům, které pracovaly pouze s jedním zdrojovým fotonem, je až 24 000krát rychlejší.
Čína v roce 2014 prohlásila, že vynaloží 150 miliard dolarů na vývoj polovodičů, aby v Číně vyráběné počítače a mobilní telefony využívaly domácí procesory.
Pokroky Číny v oblasti supervýkonných počítačů znepokojují země jako USA, protože superrychlé kvantové počítače by mohly významně přispět vývoji moderních zbraní.
Čína však má před sebou ještě dlouhou cestu k plnohodnotnému kvantovému počítači. Představený protop lze využít ke specifickým úlohám, ale neslouží jako univerzální počítač.
Vzhledem k tomu, že se tradiční počítače blíží svým limitům, nabírá výzkum kvantových počítačů obrátky. Tradiční polovodičové součástky nelze zmenšovat donekonečna, a tedy zvyšovat rychlost a zároveň snižovat náklady. Pokud se naplní očekávání vkládaná do kvantových počítačů, stanou se budoucností výpočetní techniky.
Princip kvantových počítačů se od těch tradičních zásadně liší. Zatímco v dnešních počítačích jsou bity ukládány v podobě jedniček a nul, kvantové počítače pracují s kvantovými bity, které mohou mít různé stavy, včetně uchovávání jedničky a nuly současně, přičemž existuje více způsobů, jak s nimi pracovat.
Vedle nejrychlejšího tradičního superpočítače a kvantového počítače vytvořili čínští vědci také neuromorfický čip nazvaný Darwin, který je schopný se přizpůsobovat zadávaným úlohám a při opakování zrychlovat a zefektivňovat jejich provádění.