Je tomu již celých šest let, co nás opustilo „Mlynářovo“ ministerstvo informatiky. Intenzivní debata o jeho bytí či nebytí se ale vedla už zhruba o rok dříve.
Tehdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář argumentoval proti zrušení ministerstva nízkými náklady na jeho chod, prací, která byla za čtyři roky práce po ministerstvu vidět, i tím, že slučování kýženou efektivitu nepřinese, protože u ministerstev se širokým záběrem agendy „už ani jejich vlastní ministr nemá přehled, co a jak přesně dělají“.
Proti slučování ministerstev se tehdy postavil i Vojtěch Kment ze serveru Neviditelný pes, který správně tvrdil, že „z úrovně sekce ministerstva je veřejnou informatiku možné technicky i právně vést, ale bude to znamenat faktickou ztrátu renomé i akceschopnosti“. Kment dále argumentoval názory odborníků z oblasti IT, z nichž téměř tři čtvrtiny byly pro zachování ministerstva.
IT bez dozoru i čísel
Nicméně stalo se a ministerstvo informatiky bylo počátkem června 2007 definitivně zrušeno. Z velké části bylo přesunuto do kompetence ministerstva vnitra, jen některé dílčí agendy získalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Koordinace celého českého IT se pak zhostila Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, ustavená za tímto účelem.
Tento postup je ale stále častěji kritizován ze všech stran. Například Janečkův Nadační fond proti korupci mluví o tom, že si „IT firmy rozdělily česká ministerstva a státní úřady a z rozpočtu k nim plynou ročně desítky miliard“. Jde sice o velmi hrubý odhad, který je ale v této výši samozřejmě na pováženou. Statistiky nikdo nevede, protože od zrušení ministerstva informatiky v roce 2007 nedisponuje žádný úřad reálnou dozorovací kompetencí.
A nic na tom nezmění ani skutečnost, že se NKÚ hodlá v roce 2013 detailněji zaměřit na kontroly státních zakázek v IT, například systému základních registrů, Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) nebo hledání důvodu, proč se u veřejnosprávních IT tendrů uskutečňuje až 77 procent jednacích řízení bez uveřejnění.
Server Česká pozice v této souvislosti uvedl, že koordinace oblasti IT dnes v České republice v podstatě neexistuje, z čehož plyne resortismus (pravá ruka neví, co dělá levá, a tak dochází například k duplikaci některých funkcí IT v rámci státní správy) a také neochota k výměně dat mezi ministerstvy. Za nepřímý důsledek tohoto stavu lze považovat i nízkou počítačovou gramotnost veřejnosti i státní správy i korupce a lobbing.
Státní datacentra v Česku stále přibývají…
Je evidentní, že bez koordinační funkce dochází k mrhání finančními prostředky. Samozřejmě chybějí srovnávací ukazatele a statistiky, takže není na první pohled tak zřejmé, jaká část z neurčitých desítek miliard se promrhá. Lze ale předpokládat, že jde o významnou část, což lze ilustrovat například na datových centrech, která si zainteresované úřady budují nezávisle na sobě. A cílem zde rozhodně není pouze diverzifikace lokálního rizika.
O reálném využití těchto datových center lze úspěšně pochybovat, o jejich vzájemné kompatibilitě taktéž. A to se stále pohybujeme pouze v rovině optimalizace technického řešení a pomíjíme problematiku korupce, která na českých ministerstvech v souvislosti s IT bují jako houby po dešti. Příběhů o tom, kterak si úředníček na nejmenovaném ministerstvu přál k Vánocům nový automobil, a tak neváhal v posledním možném termínu před finanční závěrkou vylepit kulatá razítka na objednávku serverových krabic, o jejichž účelu a užitečnosti pranic netušil, jsme v kuloárech zaslechli několik.
…v USA jich 40 procent uzavřou
Rázný krok v této oblasti nyní dělají ve Spojených státech, kde koordinace úřadů v oblasti IT evidentně funguje o něco lépe. Bílý dům aktuálně pracuje na uzavírání 40 procent datových center vládních úřadů, kterých bylo před započetím uzavírání celkem 3 133, čímž má administrativě ušetřit tři miliardy dolarů. Při auditech se zjistilo, že řada vládních serverů je využita na pouhých pět nebo deset procent. Je docela pravděpodobné, že stejná situace v tomto směru panuje i u nás.
Vraťme se ale do českých luhů a hájů, kde se vedou debaty o tom, jak činnost jednotlivých fragmentovaných úřadů alespoň elementárně koordinovat. Chystá se tudíž průlomový krok: zmíněná Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost by měla ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu převzít koordinační roli Digitální agendy. To by v praxi mohlo znamenat znovuzrozené ministerstvo informatiky.
Radu vlády tedy čeká přestavba. Již podle názvu má pouze poradní charakter, a tudíž spíše než pro nařízení si k ní jednotlivá ministerstva a úřady budou chodit pro doporučení. Jak bude konkrétní podoba rady vypadat, zatím není známo. Všechny zainteresované osoby se však až na výjimky shodnou na tom, že určitý koordinační orgán jednotlivých IT projektů i celé technologické branži v Česku potřebný je.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU