Českým biotechnologickým firmám chybí rizikový kapitál

Co je dnes hlavním oborem podnikání biotechnologických firem? Jaká je budoucnost čipových technologií? Dají se prodávat surová genetická data? Jak se liší bioinformatika od klasického farmaceutického byznysu? Je obor v krizi, nebo se naopak rychle rozvíjí?
Na naše otázky odpovídá Michael Štorek, toho času Senior Scientist ve firmě Nuvelo (Cambridge, USA).

Biotechnologické firmy mohou fungovat v roli jakýchsi externích vývojových center pro farmaceutické koncerny. Jaké jsou další použitelné obchodní modely?

Ano, většina biotechnologických firem se nyní zaměřuje na vývoj nových léčiv. Další specializaci představuje vývoj a implementace nových technologií, např. pro sekvenování DNA či pro analýzu genetických variací. Genetické variace jsou příčinou odlišné tolerance léčiv a víme, že jejich vedlejší účinky mohou vést k vážnému poškození zdraví či ojediněle i k smrti. Důležité je určit, pro koho je dané léčivo vhodné a pro koho ne. Přečtení pacientovy genetické variace ovlivňující účinek léčiva v budoucnu umožní předpis léčby “šité na míru” jeho genetické výbavě.
Moderní biotechnologie urychlí a zefektivní výrobu speciálních chemikálií a umožní environmentálně citlivé odbourávání látek znečišťujících životní prostředí . Transgenní rostliny pozitivně ovlivní zemědělství, rostliny budou odolnější vůči vnějším vlivům, nebudou vyžadovat dodatečné chemické zásahy, jejich zpracovatelné části mohou být navíc např. obohaceny vitamíny.

Pokud byste měl porovnat DNA počítače, DNA čipy, proteinové čipy a sacharidové čipy - jaké z uvedených technologií mají podle vás budoucnost?

Čipové technologie vznikly průnikem několika technologií – miniaturizace, chemické syntézy DNA na pevné fázi a značení DNA pomocí fluorescenčních barviv. Stále patří k velmi populárním technikám, v neposlední řadě proto, že poskytují velké množství dat v krátkém čase. Otázka interpretace získaných dat je ale složitější.
Proteinové čipy jsou limitovány obecně nižší stabilitou proteinů oproti DNA. Podobné problémy se vyskytnou i u glykočipů (sacharidových čipů). A co se týče DNA počítačů, myslím, že to bude ještě minimálně chvíli trvat, než si takové zařízení budeme moci koupit a prakticky využívat.

Jakým způsobem a rychlostí dnes pracují sekvenátory DNA a jaký pokrok na tomto poli můžeme očekávat (nové technologie, rychlost apod.)?

Moderní DNA sekvenátory pracují na bázi Sangerovy metody, tedy terminace DNA řetězce. Sekvenátory pak dělí fluorescenčně značené fragmenty kapilární elektroforézou a jejich pořadí je čteno laserem. Analýza 600-800 bází trvá řádově hodiny; moderní instrumenty mají až 96 kapilár a umožní denně získat sekvenci 400 000 bází (pro srovnání – lidský genom obsahuje ale 3,2 miliardy bází, z čehož lze snadno spočítat, jak dlouho i dnes přečtení kompletního genomu jednoho člověka trvá).
Čipové metody DNA sekvenování jsou slibné, ale standardní cestou stále zůstává Sangerova metoda.

Mají nějaké obchodní využití "surová genetická data", tj. třeba dlouhé sekvence DNA nebo aminokyselinové složení nějaké bílkoviny?

Sekvence DNA a jejich variace v populaci byly patentovány především v USA a nyní představují podstatnou část intelektuálního vlastnictví některých biotechnologických firem. Problém je určit, která sekvence bude mít komerční význam a která nikoliv. V USA dnes každopádně převládá přístup co možno nejširší patentové ochrany.

Žijete v USA. Jaké biotechnologické firmy zde mají největší publicitu? U nás je zřejmě nejznámější Celera, především pro svůj podíl na přečtení lidského genomu.

Publicita biotechnologických firem se rychle mění. Často vylétne cena akcií neznámé firmy do výšin jen proto, že její produkt postoupil do další fáze klinického testování. Na druhou stranu ale pozorujeme i hluboké propady renomovaných firem, pokud nesplní očekávání analytiků či pokud Úřad pro potraviny a léčiva (FDA - Food and Drug Administration) zamítne léčivo, které společnost právě vyvíjí.
Před několika lety byly nejpopulárnějšími firmami Amgen a Biogen, po nástupu agresivní reklamy Craiga Ventera se pozornost obrátila k Celeře (Venter, někdy pasovaný za Billa Gatese biotechnologií, byl výkonným ředitelem společnosti Celera; v poslední době na sebe upozornil například účastí v projektu, jehož cílem je umělá syntéza celé bakterie). I Celera se ale nyní začíná orientovat na výrobu léků, neboť surová genetická data nemají až takový komerční potenciál, jak se původně soudilo, a Venter v souvislosti se změnou strategie Celery ze své funkce odstoupil.

Kde jsou hlavní centra biotechnologického výzkumu (firmy i univerzity)? V kterých dalších zemích vyjma USA se biotechnologie rozvíjejí nejrychleji?

Biotechnologické firmy jsou obvykle lokalizovány tam, kde se nachází rizikový kapitál, který zrod těchto firem často financuje. Mnohé firmy začínají s několika desítkami zaměstnanců, ale výrazně expandují po úspěšném vstupu na burzu či po uvedení prvního produktu na trh. V USA jsou biotechnologie soustředěny především v Bostonu (Massachusetts), San Diegu a San Franciscu (Kalifornie), Seattlu (Washington) v Raleighu a Durhamu (Severní Karolína) a v New Jersey.
Co se týče dalších států: Biotechnologie se úspěšně rozvíjejí v Německu, Irsku a Velké Británii. V České republice existuje několik prvních vlaštovek, ale domnívám se, že máme na víc. Domácí firmy omezuje především nedostatek rizikového kapitálu (biotechnologický sektor je známý vysokými náklady) a omezené možnosti primární emise akcií (IPO) na domácím trhu.
Agentura Czechinvest se snaží přitáhnout zavedené zahraniční biotechnologické firmy i do České republiky. Rozhodně máme dostatek kvalifikované pracovní síly, která dnes není zcela využita.

Pokud hodnotíme biotechnologický trh, potřebujeme nezávislé konzultační firmy. Jak si ale mezi jednotlivými, často vzájemně protichůdnými čísly, vybrat? Které analytické firmy mapující biotechnologický sektor mají dnes největší renomé?

Na Wall Streetu se analýzou biotechnologických firem zabývá zhruba 40 subjektů. K nejznámějším patří Fidelity, Credit Suisse First Boston, Merrill Lynch, Morgan Stanley a Salomon Smith Barney.

Lze říci, že biotechnologický trh je dnes v krizi? Jaká je nálada investorů? Očekávají se krachy připomínající osud řady internetových start-upů?

V současné době má vážné potíže celá americká ekonomika. Srovnání biotechnologického indexu v rámci Nasdaqu s Nasdaqem jako celkem vyznívá ale příznivě, biotechnologické akcie jsou zasaženy méně než jiná odvětví moderních technologií. Jisté množství bankrotů určitě bude následovat, ne však v míře, kterou známe z doby internetových start-upů.
Současná vlna fůzí a akvizic biotechnologických firem ovšem ukazuje na problémy menších společností. Probíhající konsolidace očistí trh a zbylé firmy budou představovat zajímavé cíle pro investory - a to nejen pro ty rizikové.


Slovníček pojmů
Sekvenátor DNA - zařízení schopné číst "písmenko po písmenku" řetězec nukleové kyseliny; vzhledem k délce řetězce DNA se v současnosti věnuje velké úsilí tomu, aby sekvenování probíhalo co nejrychleji.
Biočip - analyzátor složitých organických látek. Obvykle jde o skleněnou nebo křemíkovou destičku; na této "minilaboratoři" jsou nanesena příslušná činidla, s nimž reaguje analyzovaná látka. Výsledkem reakcí jsou barevné změny, které automaticky odečte skener a vyhodnotí specializovaný software. Dnes se používají např. DNA čipy, proteinové a sacharidové (glykočipy). V anglické terminologii se biočipy někdy označují také jako microarrays (mikrosoubory).
Elektroforéza - analytická metoda, při které se látky identifikují díky svému rozdílnému chování v elektromagnetickém poli. Jednou z moderních variant je kapilární elektroforéza. V tomto případě je kapilára s analyzovaným roztokem umístěna do elektrického pole a analyzátor detekuje tok jednotlivých frakcí.


Michael Štorek vystudoval biochemii na Univerzitě Karlově. Od roku 1996 žije v USA, kde na Harvard University získal doktorát v oboru biotechnologií. Nyní pracuje jako Senior Scientist v biotechnologické firmě Nuvelo.