Česko na 29. místě Indexu konkurenčního prostředí IT odvětví

Česká republika se letos umístila v celosvětovém Indexu konkurenčního prostředí v oblasti IT na 29. místě (skóre 40,4). Česko tak setrvává na stejné pozici jako loni. Mezi státy východní Evropy se Česko umístilo na čtvrté příčce za Maďarskem (skóre 40,6). Ze starých členských států EU se hůře než Česko umístilo pouze Řecko (33. příčka se skórem 38,2) Toto jsou hlavní závěry nové studie vydané agenturou Economist Intelligence Unit (EIU), kterou sponzoruje protipirátská organizace Business Software Alliance (BSA).

Studie, která letos vychází podruhé, hodnotí a srovnává prostředí oboru informačních technologií (IT) v 66 státech. Cílem studie je určit, v jakém rozsahu jednotlivé země podporují konkurenční klima v IT sektoru. Dvacítka států nejlépe umístěných v loňském roce si své pozice udržela, avšak devět zemí se v žebříčku posunulo výše a jedenáct jich naopak kleslo. Na prvních pět míst indexu pronikly tři nové země: Tchaj-wan, Švédsko a Dánsko. V oblasti východní Evropy se nejlépe umístilo následujících pět států: Estonsko (skóre 45,7), Slovinsko (skóre 45,5), Maďarsko (skóre 40,6), Česká republika (skóre 40,4) a Slovensko (skóre 39,5).

„Letošní index ukazuje, že výsledky jednotlivých zemí v žebříčku konkurenčního klimatu v sektoru informačních technologií se mohou velmi rychle změnit, a to oběma směry,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské aliance BSA (Business Software Alliance) a dodal: „Schopnost vlád a IT odvětví nabídnout pracovní příležitosti a zvýšit kvalitu života je silně ovlivněna tím, jak zacházejí se šesti hlavními ukazateli konkurenčního prostředí. Například v hodnocení obchodního prostředí se Česko v celosvětovém indexu propadlo o čtyři stupně na 32. pozici a v hodnocení tuzemského právního prostředí IT odvětví kleslo o dvě příčky na 30. pozici. Česko si naopak polepšilo o stupeň v oblasti IT infrastruktury (28. příčka), o dva stupně v rozvoji lidského kapitálu (31. příčka) a o tři stupně v oblasti výzkumu a vývoje (25. příčka).“

Studie dále zjistila, že Česká republika si i přes některé propady vedla nejlépe v oblastech obchodního prostředí (skóre 75,3), právního prostředí (skóre 67,5), lidského kapitálu (skóre 54,7) a podpory rozvoje IT odvětví (skóre 58,1). K oblastem, kde je naopak nutné zlepšení, patří podmínky pro výzkum a vývoj (skóre 4,0) a IT infrastruktura (skóre 27,3). Vhodné podmínky pro výzkum a vývoj měli při sestavování indexu největší váhu (25 %).

„Zákonodárci a průmysloví lídři se musí zabývat všemi faktory, které utvářejí konkurenční IT odvětví,“ řekl McCauley, ředitel divize mezinárodních technologických průzkumů organizace Economist Intelligence Unit, a dodal: „Pouze málo zemí může doufat v to, že vybudují silný IT sektor bez zdravého obchodního a právního prostředí, talentované pracovní síly, podpory inovací a širokého využití technologií napříč celou společností.“

Šest klíčových ukazatelů konkurenčního prostředí

Podle agentury Economist Intelligence Unit se na utváření stabilního prostředí v sektoru IT podílí následujících šest faktorů: široká základna pracovní síly s potřebnými dovednostmi, atmosféra podporující rozvoj inovací, špičková technologická infrastruktura, důsledný právní systém, který chrání duševní vlastnictví (patentová a autorská práva), otevřené a konkurenční ekonomické prostředí a konečně vláda, která zajišťuje vhodnou rovnováhu mezi podporou technologií a podporou konkurenčního prostředí, v němž musí působit zákonitosti trhu.

Země, které si v těchto šesti ukazatelích konkurenčního prostředí vedou dobře, mají obecně vysoce výkonný sektor informačních technologií. Vysoká výkonnost IT odvětví se ve většině rozvinutých států přímo podílí na hrubém domácím produktu více než z 5 procent. Zároveň podporuje celkový růst ekonomiky, protože pomáhá organizacím i jednotlivcům pracovat efektivněji a produktivněji.

K dalším zjištěním výzkumu patří:

• Investice do lidí jsou pro domácí odvětví IT naprosto zásadní. Hledání zdrojů talentovaných specialistů bude patřit k největším výzvám, jimž budou dodavatelé IT v nadcházejících letech čelit.
• Konkurence na trhu s vysokorychlostním (širokopásmovým) internetem pomáhá kultivovat silné odvětví informačních technologií. Bez rychlého, spolehlivého a bezpečného přístupu k internetu nemohou technologické firmy efektivně spolupracovat s partnery a vědeckou komunitou ani nabízet své služby on-line.
• Právní prostředí, které chrání práva na duševní vlastnictví a zaujímá nekompromisní postoj k počítačové kriminalitě, je klíčové. Nejúčinnější systémy řešení ochrany IP adres a prevence počítačové kriminality uplatňují Spojené státy, Austrálie a země západní Evropy, postupné zlepšování je ale zřetelné také v problematických státech, jako je Čína.
• Globalizace a internet uvolní výzkum a vývoj. Ekosystémy, ať už on-line či v jiném prostředí, které spojují talent, technologie, rizikový kapitál a kvalitní vysoké školy a podporují odvahu přijímat riziko, se stanou tím nejlepším živným prostředím pro inovace.

Další informace o výsledcích indexu a použité metodice najdete ve studii „Jak rostou sektory technologií: Měření konkurenčního klimatu IT odvětví“ („How technology sectors grow: Benchmarking IT industry competitiveness 2008“), která je dostupná zdarma na adresách www.eiu.com či www.bsa.org/globalindex.

Pořadí 2008	Stát	Skóre
1	Estonsko	45,7
2	Slovinsko	45,5
3	Maďarsko	40,6
4	Česká republika	40,4
5	Slovensko	39,5
6	Polsko	39,0
7	Lotyšsko	38,1
8	Litva	37,1
9	Rumunsko	32,3
10	Chorvatsko	31,6
11	Bulharsko	30,2
12	Rusko	27,7
13	Ukrajina	24,3
14	Kazachstán	22,9
15	Ázerbájdžán	19,5