Dle ČSÚ studovalo v roce 2013 v Česku vysokou školu v oboru informačních technologií necelých 22 000 lidí, což tvoří podíl 5,9 % na celkovém počtu vysokoškoláků. Oproti roku 2001 tedy vzrostl počet studentů IT oborů více jak trojnásobně. Zaměstnavatelé však tvrdí, že sehnat mladé nadšené informatiky s dobrými základními znalostmi je pro ně náročné.
Firma zaměstnance k setrvání motivuje různými benefity. Kromě jazykových kurzů jsou to například i sick days, dodatková dovolená, atraktivní teambuldingové akce, stravovací poukázky a mimo jiné pohodlně zařízené kanceláře pod brněnskou hvězdárnou. Neméně lákavou je možnost spolupracovat se zahraničními špičkami v oboru.
Přesvědčit IT firmy o své kvalifikaci se přitom absolventům vyplatí. „IT firmy musejí tvrdě bojovat o kvalifikované zaměstnance. Snaží se tedy o motivaci různými vstupními benefity. U zahraničních firem není výjimkou, že část mzdy jde na nákup akcií zaměstnavatele s tím, že sám zaměstnavatel investovanou částku dorovná ve stejné výši,“ uvedl analytik ze společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
Pomáhají stáže, jazyková výbava nebo aktivita na open source projektu
Pomáhají ale stáže absolvované už při studiu zaznamenané v životopise. „Pokud student pracuje v IT již na vysoké škole, je to pro nás pozitivní znamení skutečného zájmu o obor. Získané znalosti znamenají také kratší dobu zaškolování. Máme několik kolegů, kteří ve firmě začínali prací na zkrácený úvazek ještě při škole a po dokončení studia u nás zůstali,“ komentovala situaci Lenka Bukalová, ředitelka obchodu a marketingu společnosti Sonet.
Boj za co nejvyšší kvalifikaci přitom pro zaměstnance v informačních technologiích zdaleka nekončí úspěšným pohovorem. Absolventi i zkušenější pracovníci se v oboru neobejdou například bez znalosti cizích jazyků. „Požadujeme schopnost komunikace v angličtině a výhodou je i zkušenost z nějakého open source projektu. Znalost dvou světových jazyků pak otevírá dveře do oddělení zákaznické podpory,“ řekl Radovan Musil, ředitel vývojového centra společnosti Red Hat v Brně. Tato firma v současné době zaměstnává 750 lidí včetně studentů na dlouhodobých brigádách.
Praxi podporují finančně i Úřady práce
Výhodu praxe reflektuje i Úřad práce ČR, který zaštiťuje programy podporující odbornou praxi, mezi nimi například program Odborná praxe pro mladé do 30 let v jednotlivých krajích. V případě, že firmy zapojené do tohoto projektu zaměstnají absolventa s evidencí na pracovním úřadě, mohou získat dotaci až 24 000 korun měsíčně po dobu 6 – 12 měsíců. Dalších až 40 200 korun měsíčně mohou společnosti dostat na mzdu takzvaného mentora, osoby, která mladému zaměstnanci zajistí zaškolení a bude se mu věnovat po celou dobu, kterou ve firmě stráví. „Podstatou takových aktivit je zvýšit šance mladých lidí na trhu práce a usnadnit jim tak hledání zaměstnání,“ potvrdila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Čtěte také:
→ Jaké byly mzdy IT odborníků v ČR?
V roce 2013 se průměrný hrubý měsíční plat IT odborníka překonal hranicí 43.000 korun. I zde byl zaznamenán podstatný rozdíl mezi platy mužů a žen. V ITC sektoru nerostou platy úměrně s věkem, ale nejvyššího příjmu dosahují zaměstnanci v rozmezí 35-39 let.
→ 5 úskalí homeworkingu
Moderní technologie poskytují již dnes dosti dobré možnosti vzdálené práce a spolupráce. Tzv. „home office“ ale může přinést vedle nutnosti překonat technické obtíže i řadu dalších úskalí.
Zaujal vás tento článek?
Zaregistrujte se k odběru našeho e-mailového newsletteru. Každý týden tak pohodlně získáte přehled o důležitých událostech v IT branži.