„V Česku se v roce 2008 užívalo nelegálně pouze 38 procent softwaru. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství loni činily 3,3 miliardy korun (168 milionů USD)," řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. V předchozím měřeném roce (2007) míra pirátství naopak stagnovala a držela se dva roky za sebou na 39 procentech.
„Stagnovalo i sousední Slovensko, kde však míra pirátství nakonec poklesla o 2 procentní body a zastavila se na 43 procentech," dodal Hlaváč. Celosvětová bilance boje proti pirátství je rovněž pozitivní: ze 110 sledovaných zemí míra pirátství poklesla více než v polovině z nich (52 % z celkového počtu), nezměněná zůstala ve 40 zemích (33 %) a pouze ve 13 zemích (15 %) pirátství vzrostlo.
Tyto závěry vycházejí z Celosvětové studie softwarového pirátství (v pořadí již šesté), kterou zveřejnila protipirátská organizace Business Software Alliance (BSA). Studie zkoumá situaci ve 110 zemích světa a byla provedena nezávislou analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.
V Česku se software krade méně než na jihu Evropy
Za posledních čtrnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 28 procentních bodů (viz graf v příloze). Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU si Česko jako loni drží jedenáctou příčku. Slovensku patří šestnácté místo.
„V závěsu za Českem jsou mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (48% míra softwarového pirátství), Španělsko (42%) či Francie (41%)," řekl Jan Hlaváč. V rámci EU byla nejvyšší míra pirátství zaznamenána v Bulharsku (68%), Rumunsku (66%) a Řecku (57%). Naopak nejméně se software krade v Lucembursku (21 %), Rakousku (24 %) a Belgii, Dánsku či Švédsku (všechny 25 % nelegálního softwaru).
Nejméně pirátského softwaru se užívá ve Spojených státech (20 %), v Japonsku (21 %), Lucembursku (21 %) a na Novém Zélandu (22 %). „Naopak nejvíce se pirátství dopouštějí některé asijské a africké rozvojové země, kde míra pirátství přesahuje 90 procent," dodal Hlaváč.
Míra pirátství v jednotlivých státech Evropské unie
|
|
|
MÍRA PIRÁTSTVÍ |
ZTRÁTY V MIL. USD
|
||||||||
|
pořadí |
země |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
rozdíl |
|
2008 $M |
nárůst |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1. |
Lucembursko |
|
|
|
|
21 % |
21 % |
0 % |
|
$ 21 |
31 % |
|
2. |
Rakousko |
27 % |
25 % |
26 % |
26 % |
25 % |
24 % |
-1 % |
|
$ 184 |
17 % |
|
3. |
Belgie |
29 % |
29 % |
28 % |
27 % |
25 % |
25 % |
0 % |
|
$ 269 |
21 % |
|
4. |
Dánsko |
26 % |
27 % |
27 % |
25 % |
25 % |
25 % |
0 % |
|
$ 215 |
11 % |
|
5. |
Švédsko |
27 % |
26 % |
27 % |
26 % |
25 % |
25 % |
0 % |
|
$ 372 |
15 % |
|
6. |
Finsko |
31 % |
29 % |
26 % |
27 % |
25 % |
26 % |
1 % |
|
$ 194 |
21 % |
|
7. |
Německo |
30 % |
29 % |
27 % |
28 % |
27 % |
27 % |
0 % |
|
$ 2 152 |
11 % |
|
8. |
Velká Británie |
29 % |
27 % |
27 % |
27 % |
26 % |
27 % |
1 % |
|
$ 2 181 |
19 % |
|
9. |
Nizozemsko |
33 % |
30 % |
30 % |
29 % |
28 % |
28 % |
0 % |
|
$ 563 |
12 % |
|
10. |
Irsko |
41 % |
38 % |
37 % |
36 % |
34 % |
34 % |
0 % |
|
$ 118 |
11 % |
|
11. |
Česká republika |
40 % |
41 % |
40 % |
39 % |
39 % |
38 % |
-1 % |
|
$ 168 |
4 % |
|
12. |
Francie |
45 % |
45 % |
47 % |
45 % |
42 % |
41 % |
-1 % |
|
$ 2 760 |
6 % |
|
13. |
Maďarsko |
42 % |
44 % |
42 % |
42 % |
42 % |
42 % |
0 % |
|
$ 146 |
17 % |
|
14. |
Portugalsko |
41 % |
40 % |
43 % |
43 % |
43 % |
42 % |
-1 % |
|
$ 212 |
27 % |
|
15. |
Španělsko |
44 % |
43 % |
46 % |
46 % |
43 % |
42 % |
-1 % |
|
$ 1 029 |
14 % |
|
16. |
Slovensko |
50 % |
48 % |
47 % |
45 % |
45 % |
43 % |
-2 % |
|
$ 62 |
15 % |
|
17. |
Malta |
46 % |
47 % |
45 % |
45 % |
46 % |
45 % |
-1 % |
|
$ 8 |
14 % |
|
18. |
Slovinsko |
52 % |
51 % |
50 % |
48 % |
48 % |
47 % |
-1 % |
|
$ 51 |
31 % |
|
19. |
Itálie |
49 % |
50 % |
53 % |
51 % |
49 % |
48 % |
-1 % |
|
$ 1 895 |
7 % |
|
20. |
Estonsko |
54 % |
55 % |
54 % |
52 % |
51 % |
50 % |
-1 % |
|
$ 21 |
5 % |
|
21. |
Kypr |
55 % |
53 % |
52 % |
52 % |
50 % |
50 % |
0 % |
|
$ 15 |
7 % |
|
22. |
Litva |
58 % |
58 % |
57 % |
57 % |
56 % |
54 % |
-2 % |
|
$ 40 |
8 % |
|
23. |
Lotyšsko |
57 % |
58 % |
57 % |
56 % |
56 % |
56 % |
0 % |
|
$ 31 |
7 % |
|
24. |
Polsko |
58 % |
59 % |
58 % |
57 % |
57 % |
56 % |
-1 % |
|
$ 648 |
12 % |
|
25. |
Řecko |
63 % |
62 % |
64 % |
61 % |
58 % |
57 % |
-1 % |
|
$ 238 |
20 % |
|
26. |
Rumunsko |
73 % |
74 % |
72 % |
69 % |
68 % |
66 % |
-2 % |
|
$ 249 |
65 % |
|
27. |
Bulharsko |
71 % |
71 % |
71 % |
69 % |
68 % |
68 % |
0 % |
|
$ 139 |
121 % |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nejvíce se nelegálně šíří operační systémy Windows, populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi v Česku nejčastěji poškozované výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel, Borland a Symantec.
„Zatímco firmy se dlouhodobě samy snaží pirátství potírat, domácí uživatelé rizika plynoucí z užívání nelegálního softwaru stále podceňují a hojně pirátský software užívají. V důsledku toho tuzemská míra pirátství v posledních pěti letech klesá pomaleji," podotýká Hlaváč.
Další klíčové závěry studie:
- Ze 110 zemí zahrnutých do studie softwarové pirátství kleslo v 57 zemích (52 % z celkového počtu), beze změny zůstalo v 36 zemích (33 %) a v 16 zemích pirátství vzrostlo (pouze 15 %).
- Vzhledem k tomu, že celosvětový trh s počítači rostl nejrychleji v zemích s vysokou mírou pirátství, vzrostla pirátství v roce 2008 o tři procentní body na 41 procent.
- Co do výše ztrát softwarového odvětví o nejvíce peněz přicházejí Spojené státy (9,143 miliardy USD), Čína (6,677 miliardy USD) a Rusko (4,215 miliardy USD).
- Největšího meziročního poklesu pirátství z celosvětového pohledu dosáhlo Rusko, kde míra pirátství klesla o 5 procentních bodů na 68 procent. V průběhu šesti let tak míra pirátství v Rusku klesla o 19 procentních bodů.
- Rozšiřování přístupu k internetu zvýší dostupnost pirátského softwaru. Během příštích pěti let získá 460 milionů
lidí v rozvíjejících se zemích přístup k internetu. Růst bude nejpatrnější mezi domácími spotřebiteli a malými firmami – v jejich případě je míra pirátství vyšší než u větších firem a státních organizací.
Světová ekonomická krize má na softwarové pirátství smíšený vliv, uvádí studie. Šéf analytiků IDC John Gantz podotkl, že spotřebitelé s menší kupní silou mohou obměňovat stávající počítače za delší dobu než obvykle. To by pak přispělo ke zvýšení pirátství, protože na starších počítačích je výskyt pirátského softwaru mnohem pravděpodobnější než na nově zakoupených.
Nicméně nástup populárních minipočítačů tlačí nahoru prodeje levných „netbooků", které již obsahují předinstalovaný legální software. Pirátství snižuje rovněž rostoucí popularita softwarů sloužících pro efektivní správu výpočetní techniky – takzvaný Software Asset Management (SAM). Pomocí těchto nástrojů firmy snižují náklady na výpočetní techniku.
„Náklady na pořízení softwaru jsou v každém případě pouze jedním faktorem, který přispívá k pirátství," řekl Gantz a dodal: „Ekonomická krize bude mít na pirátství vliv částečně negativní a částečně pozitivní, ale půjde pouze o jeden z mnoha faktorů. Do doby, než budou známy údaje za letošní rok, nelze činit jakékoli odhady."
Více informací o studii je k dispozici zde: www.bsa.org/globalstudy.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU