CEO vnímají kreativitu jako rozhodující pro budoucí úspěchy

Vyplývá to z rozsáhlého globálního průzkumu IBM provedeného mezi více než 1 500 generálními řediteli z 60 zemí a 33 průmyslových odvětví.

Studie byla vypracována na základě osobních rozhovorů konzultantů IBM Institute for Business Value. Méně než polovina generálních ředitelů po celém světě věří, že jejich podniky jsou dostatečně připraveny zvládat neustále se měnící a čím dál náročnější podnikatelské prostředí. Generální ředitelé jsou konfrontováni s obrovskými změnami – novými legislativními úpravami, změnami hlavních center globální ekonomiky, zrychlenou transformací průmyslu, rostoucími objemy dat, rychle se měnícími spotřebitelskými preferencemi. Těmto změnám lze podle studie čelit díky kreativitě uplatňované v celé organizaci.

Více než 60 procent generálních ředitelů věří, že transformace průmyslu je hlavním faktorem, který přispívá k nejistotě. Další zjištění studie poukazují na potřebu nalézt nové způsoby řízení organizační struktury, financí, lidí i celkové strategie.

Studie rovněž odhaluje naprosto odlišné strategické zájmy a priority mezi generálními řediteli v Asii, Japonsku, Evropě a Severní Americe. Je to poprvé, co se v tomto dvouletém průzkumu lídrů veřejného a soukromého sektoru projevily tak jasné regionální rozdíly.

„V době, kdy se dostáváme z nejhoršího hospodářského propadu v našem profesním životě – kdy bylo disciplinované řízení nejdůležitější prioritou – stojí za povšimnutí, že se generální ředitelé dostali úplně na druhý konec spektra a dnes považují kreativitu za nejdůležitější faktor vedení úspěšného podniku budoucnosti,“ řekl Frank Kern, senior vice president IBM Global Business Services. „Je to ale zcela v souladu s názorem, že největší výzvou pro ně bude rostoucí složitost a rychlost světa, který funguje jako zcela provázaný systém.“

Řízení složitého prostředí

Dotazovaní generální ředitelé řekli IBM, že dnešní podnikatelské prostředí je nestabilní, nejisté a stále složitější. Osm z deseti ředitelů očekává, že jejich prostředí bude stále výrazně náročnější, ovšem jen 49 procent věří, že se s tím jejich organizace dokážou úspěšně vypořádat. Za osm let, kdy IBM vypracovává tyto výzkumy, je to největší manažerská výzva.

Generální ředitelé uvedli, že ke komplikovanosti propojeného světa přispívá řada faktorů. Očekávají například, že se příjmy z nových zdrojů v příštích pěti letech zdvojnásobí a 76 procent předpokládá přesun ekonomických center na rychle se rozvíjející trhy.

Během posledních čtyř studií se význam očekávaného dopadu technologií na organizace posunul z 6. na 2. místo. Technologie totiž přispívají k vytváření neustále propojenějšího světa, čímž se zvyšuje složitost podnikatelského prostředí.

Studie poukazuje na atributy nejvýkonnějších organizací podle příjmů a ziskovosti za posledních pět let včetně období ekonomického propadu.

• Nejúspěšnější organizace přijímají rozhodnutí v 54 procentech rychleji než ostatní. Generální ředitelé uvedli, že se na hluboké změny, které ovlivňují jejich organizace, učí rychle reagovat novými nápady.
• 95 procent nejvýkonnějších organizací označuje větší přiblížení se zákazníkům za svůj nejdůležitější strategický cíl v příštích pěti letech – pomocí webu, interaktivních a sociálních médií se přitom snaží dopracovat k novým modelům komunikace se zákazníky a občany v případě státních institucí. Obrovskou explozi informací a globálních informačních toků vnímají jako příležitost, a ne jako hrozbu.
• Organizace, které si vybudovaly ty nejlepší efektivní provozy, očekávají, že se jim podaří získat z nových zdrojů o 20 procent více budoucích příjmů než jejich tradičnějším konkurentům.

Jeden svět, odlišné názory

Velká komplikovanost prostředí je dále umocňována regionálními rozdíly. Studie uvádí, že se perspektivy výrazně liší podle geografických oblastí – rozdílnost názorů jaké změny provést, jaké nové dovednosti budou třeba a jak uspět v nových ekonomických podmínkách. Tyto regionální odlišnosti se tak připojují k dalším problémům, s nimiž se generální ředitelé musí potýkat.

Čína se v období ekonomického propadu ukázala jako mnohem odolnější než vyspělé státy. Takže generální ředitelé v Číně se pochopitelně daleko méně znepokojují nestabilitou prostředí než generální ředitelé v ostatních regionech. Mají naopak čím dál větší sebedůvěru ohledně své pozice na světovém trhu.

Pokud ale chce Čína dosáhnout svých globálních cílů, bude potřebovat novou generaci kreativních top manažerů s vizí a mezinárodními manažerskými zkušenostmi. Mnozí generální ředitelé v Číně si to uvědomují; 61 procent z nich věří, že „globální myšlení“ je nejdůležitějším aspektem manažerů. Většina společností bude ve svém odvětví také potřebovat nové modely řízení a nové dovednosti. Nemohou jednoduše kopírovat modely, které se jim osvědčily na domácím trhu s naprosto odlišnou strukturou nákladů. Generální ředitelé v Číně proti svým konkurentům na Západě vynakládají mnohem více energie na rozvoj nových dovedností a schopností.

V Severní Americe, kde se během finanční krize vlády staly významnými akcionáři soukromých podniků, jsou generální ředitelé více opatrní ohledně „velké vlády“ než jejich kolegové v jiných regionech. Celých 87 procent v příštích pěti letech očekává větší vládní intervence a regulace, což přispívá k jejich pocitu nejistoty.

V Japonsku očekává 74 procent generálních ředitelů, že přesun ekonomických center z vyspělých na rychle se rozvíjející trhy bude mít velký vliv na jejich organizace. Naproti tomu se Evropská unie tohoto posunu obává méně; pouze 43 procent generálních ředitelů očekává, že jejich podniky budou tímto přesunem dotčeny.

Pochopení těchto a dalších velkých rozdílů mezi regiony je stále důležitější kvůli užší provázanosti ekonomik a společností. Organizace musí těmto rozdílům čelit, protože jejich působení velmi často přesahuje hranice a různé regiony.