Business intelligence je filozofie

Vytvoření a udržování funkční podnikové strategie není snadná záležitost, ale bez vymezení nejdůležitějších priorit a pravidel fungování může věřit v dlouhodobou prosperitu jen naprostý snílek. Kdo tvrdí, že může použít návod, který vyčte z odborné literatury, nebo že za něj podnikovou strategii formulují více či méně renomovaní poradci, lže sám sobě.

Strategické řízení a rozhodování je vrcholným výkonem profesionálního manažera. Automaticky tudíž u každého z nich vyvstává - anebo by měl vyvstat - dotaz: Kolik procent svého času průměrně věnuji opravdové strategii a kolik operativě?

Strategický management, plánování a rozhodování, jehož výsledkem jsou strategické cíle a plány, má dlouhodobý charakter, na období minimálně pěti a více let. Základním problémem pro řešení je zde otázka předmětu společnosti, rozsah podnikání apod. Strategický plán určuje základní záměry a dlouhodobé cíle společnosti. Operativní management má naopak časový horizont plánování jednoho roku a zejména kratší období, a zabývá se specifickými úlohami, které zabezpečí plnění cílů a opatření předcházejících plánů. Jak uvedla ve vyhodnocení svého průzkumu společnost McKinsey & Co., většina společností má formální proces strategického plánování, ale nevyužívá jej při přijímání nejdůležitějších rozhodnutí. Podle téhož průzkumu je s přístupem společností k přijímání strategických rozhodnutí spokojena méně než polovina dotázaných manažerů.

Řešení prostřednictvím business intelligence je přesně to, co může doplnit chybějící kvalitní podporu pro strategické i taktické rozhodování a dát výraznou konkurenční výhodu. Přestože o business intelligence byla již napsáno spousta článku a je zmiňována ve spoustě manažerských knih, jedná se z dlouhodobého časového horizontu o relativně novou věc. A slovo věc je použité záměrně, protože jednoznačná definice business intelligence neexistuje, nebo je relativně otevřená, a právě to je zdrojem často jejího ne úplně správného pochopení a využití. Business intelligence rozhodně není jeden projekt, během kterého technologická firma naimplementuje sadu nástrojů, které budou chrlit kvalitní informace. Business intelligence znamená především jakousi filozofii a přístup k datům a jejich chápání jako podnikových aktiv. Každá společnost generuje svými provozními IT systémy denně spoustu dat, které se i v dnešní době dost často pouze archivují. Přitom tato data v sobě uchovávají relativně roztříštěné informace o chování společnosti, zákazníkovi, kvalitě produktů a služeb, o trhu, na kterém se firma pohybuje, jeho rizicích, a celou řadu dalších informací.

Hlavní přidaná hodnota business intelligence spočívá tedy v promyšlené integraci takovýchto dat do datového skladu, v jejich transformaci v informace a následné transformaci těchto informací ve znalosti. Třešničkou na dortu zvaném business intelligence je pak spojení manažerské moudrosti s výše uvedenými znalostmi.

Osvojení business intelligence jako takové je tedy nutně proces, který se skládá z na sebe navazujících projektů, sledujících předem definovanou business intelligence strategii. Každý krok na pomyslné roadmapě by měl začínat požadavky a hodnocením business case. V případě business intelligence jsou to odpovědi na otázky typu: jaké ukazatele a závislosti chce firma sledovat, jaká je hodnota informací, které chce získat, jak je využít a jakou přinesou konkurenční výhodu a podobně. V odvětvích, kde společnosti obsluhují široké spektrum zákazníků a spravují rozsáhlou škálu nabízených produktů (například telekomunikační nebo finanční služby), je rozhodování, zejména pak to strategické, bez podpory business intelligence v podstatě sázkou do loterie. Typickým příkladem je třeba finanční instituce, která potřebuje jako každá společnost řídit svoje Profit/Loss. Klasický reporting odpoví na otázku, jak si vede. Na otázku proč se získá odpověď multidimenzionální analýzou P/L podle nejrůznějších dimenzí typu portfolio klientu, produktový strom, organizační struktura, geografické, demografické a další údaje a samozřejmě čas. Dobře navržená analýza, která umožní definovat si libovolné KPI (Key Performance Indicator) a sledovat jeho časový vývoj v závislosti na libovolné dimenzi, poskytne výrazně kvalitnější informace a podporu pro strategické rozhodnutí.

Na základě těchto informací pak může management odpovědět na otázku kam. Například do jakého ekonomického sektoru se vyplatí alokovat aktiva, jak efektivněji nastavit distribuční síť, jak efektivněji řídit riziko, jak správně nastavit charakteristiky produktu, kdo je cílová skupina klientů, která největší měrou přispívá k zisku, a spousta dalších. Příkladů využití business intelligence je v historii víc než dost, ne všechny však mohou být vzorem pro ostatní. Pravidlo, které praví, že cokoli, co člověk chce opravdu efektivně využívat, musí napřed dobře pochopit, platí v případě business intelligence dvojnásob. Slova jako kompletnost, vize a schopnost její realizace jsou těmi hlavními pilíři na business intelligence cestě.

Autor je konzultant BI společnosti Logos.