;

Bruselské ICT tendry: nejžádanější jsou weby

28. 7. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: © tetxu - Fotolia.com
Nejprve si shrňme základní fakta: Instituce a agentury Evropské unie si vyhlašují své tendry samostatně, koordinace se uskutečňuje jen velmi zřídka. Všechny soutěže běží podle stejných EU pravidel, je úplně jedno, v jakém členském státě agentura sídlí. Úředníci národních byrokratických struktur nad nimi nemají naprosto žádnou moc.

Klíčových EU institucí je přitom deset. Patří mezi ně samozřejmě Evropský parlament, Evropská komise nebo Rada EU, dále pak třeba Evropská centrální banka se sídlem v německém Frankfurtu nebo soudní dvůr s centrálou v Lucemburku. Evropská komise je navíc rozdělena na zhruba třicet generálních ředitelství (neboli DG), která mají obdobné funkce jako ministerstva klasických národních vlád. Každé DG si vyhlašuje tendry samo, bez ohledu na své „sousedy“.

Desítky až stovky milionů eur ročně

Agentur pro jednotlivé „politiky“ je dvaadvacet a jsou rozesety po celé Unii. V Praze například sídlí řídicí orgán Evropské agentury pro globální navigační satelitní systém (Galileo). Kromě toho fungují dvě agentury pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a dvě pro policejní a právní spolupráci. Seznam uzavírá šest „výkonných“ agentur.

Každá agentura a instituce vyhlásí – odhadem – zhruba tři až pět ICT tendrů ročně v objemu od 500 tisíc do 20 milionů euro (najdou se ale pochopitelně i výjimky, které potvrzují pravidlo). Celkově tedy jde podle výpočtů serveru www.bruselska-spojka.cz o desítky až stovky milionů eur ročně.

Smlouvy s dodavateli ICT služeb a techniky jsou obvykle rámcové a čtyřleté: to znamená, že i tendry jsou vyhlašovány nepravidelně, ve vlnách. Někdy se objeví šest zajímavých příležitostí do měsíce, pak třeba dva měsíce vůbec nic… Evropská unie nejčastěji vyhlašuje tendry na vytváření a správu vlastních webových stránek. Objemy jsou nižší, zhruba od jednoho do tří milionů euro, zakázek je ale opravdu hodně.

Bez angličtiny se neobejdete

Zadávací dokumentace evropských tendrů je standardně v angličtině, výjimečně ve francouzštině nebo němčině, nicméně je dobré vědět, že každý uchazeč má právo na zadání ve svém mateřském jazyce. Zadavatel mu ho musí na své náklady nechat u překladatelského centra EU přeložit, a to do šesti kalendářních dní.

Stejně tak má každý uchazeč nárok odevzdat i samotnou nabídku v mateřštině. I když na druhou stranu, pokud chcete vyhrát, bude jednoznačně vhodnější použít jazyk, ve kterém se bude komunikovat při samotném plnění zakázky. Tedy: bez angličtiny se neobejdete.

Do evropských tendrů se hlásí relativně málo uchazečů, standardně tři až pět, konkurence není velká. Proč? Národní nebo lokální „hráči“ se o „bruselské tendry“ většinou nezajímají hlavně proto, že si myslí, že na ně nemají šanci dosáhnout. Pokud se o nich přece jenom dozvědí, pak náhodou a pozdě.

A v případě, že se přece jen rozhodnou nějaké výběrové řízení zkusit, udělají to na poslední chvíli a nenasadí na projekt veškeré kapacity. Prohrají a podruhé už to nezkusí. Navíc mnohdy začnou tvrdit, že „Brusel“ je zkorumpovaný a „že to nemá smysl“. Kdo ale vydrží, zaplatí si monitoring tendrů a začne na zakázce pracovat v okamžiku vyhlášení s týmem připravených expertů, najednou může po dvou až třech neúspěšných pokusech začít vyhrávat. Je to ale dlouhá a celkem nákladná cesta, nicméně úspěchy například rumunských nebo slovinských firem v nedávné době naznačují, že nic není nemožné.

Vládnou web a správa systémů

Brusel vyhlašuje asi nejčastěji tendry na vytváření a správu vlastních webových stránek. Objemy jsou nižší, zhruba od jednoho do tří milionů euro, zakázek je ale opravdu hodně. Velmi často jsou totiž požadovány portály pro jednotlivé odborné projekty typu: „Ochránce evropského spotřebitele“ nebo „Single european sky“.

Aktuálně například běží soutěž Agentury EU pro odborné vzdělávání CEDEFOP (sídlí v řecké Soluni), která potřebuje nové „uživatelské prostředí svého internetového portálu EU Skills panorama“. Úřad EU pro publikace (Lucemburk) zase poptává „služby vývoje, údržby, rozvoje a pomoci pro internetové prezentace na základě použití aplikací Liferay a SparQL, IDOL a Webtrends“. Nabízí pět milionů eur za čtyři roky práce. Eurofound, neboli Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Dublin), má 250 tisíc euro na „služby webového hostingu a vývoje internetových prezentací“.

Hodně tendrů je vypisováno i v oblasti externí správy ICT systémů, případně dodávek jednotlivých komponentů. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (italská Parma) právě spustil výběrové řízení na „obnovu a sjednocení souvisejících s IT“, například „provozní služby a údržba aplikací“. S vítězem uzavře šestiletou smlouvu, v budgetu je 60 milionů euro. Již zmiňovaný Úřad pro publikace čeká na nabídky v tendru na „údržbu softwaru, vývoj, služby pomoci a poradenství pro informační systémy za použití elektronických podpisů a souvisejících technologií“. Rozpočet 1,3 milionu euro.

Mnohasetmilionové extrémy

Z běžné rutiny se občas vynoří extrém: například když nedávno Evropská komise vyhlásila soutěž na dodavatele počítačových programů za 285 milionů euro či Evropský parlament poptává „služby správy a provozu infrastruktury ICT a souvisejících služeb“ v hodnotě 114 milionů. Nebo když Generální ředitelství pro daně a celní unii vyhlašuje výběrové řízení na „specifikaci, vývoj, údržbu a podporu celního IT systému – nešlo o vybudování nového, ale o převzetí již fungujícího systému, se smlouvou na pět až osm let. Budget? 140 milionů.

bitcoin_skoleni

V rozpočtu tendru na kancelářské a aplikační servery pro komisi bylo 113 milionů. Přišly mimochodem jen tři nabídky a vyhrála německá firma Bechtle AG. Stejná společnost dostala i kontrakt na 34 680 víceúčelových notebooků, 17 760 ultrabooků, 31 312 smartphonů a 21 789 tabletů za sumu lehce převyšující 83 milionů euro. Zakázku „Komunikační služby IP po celém světě“ získala od Evropské služby pro vnější činnost (jakési Ministerstvo zahraničí EU) belgická pobočka British Telecom Limited. Nabídla cenu 80 milionů euro.

Čtěte také:
→ Plánování a koordinace ICT ve veřejné správě je klíčem k úspěchu
V souvislosti s nástupem nové koaliční vlády zformulovala ICT Unie souhrn doporučení pro efektivní fungování ICT ve veřejné správě. Dokument stručně a srozumitelně definuje, na co by se kabinet vedený Bohuslavem Sobotkou měl v dané oblasti soustředit.
→ Koordinace státního ICT zefektivní čerpání evropských peněz
1. ledna 2014 začalo nové období pro čerpání eurodotací. Evropské peníze jsou mimo jiné důležitým zdrojem financování ICT ve veřejné správě.