Globální trh cloudových služeb vloni vygeneroval obrat 117 miliard dolarů. Do roku 2020 by podle informací Merill Lynch mělo jít o 220 miliard. Boom zažijí hybridní formy, které do čtyř let penetrují bezmála polovinu podniků světa.
Studii s názvem Future of Cloud Computing připravila společnost North Bridge ve spolupráci s agenturou GigaOM Research. Jde o třetí ročník globálního výzkumu, sběr dat se uskutečnil v minulém roce na vzorku 855 respondentů. 57 procent z nich zastupovalo stranu dodavatelů, 43 procent patřilo ke koncovým uživatelům. Za pozornost stojí 36 procent respondentů, kteří působili v pozicích tzv. úrovně C (CIO, CEO, CFO atd.).
Výsledky výzkumu mimo jiné odpověděly na otázku: Které faktory mohou poškozovat poskytovatele cloudových služeb? Podle oslovených respondentů mezi ně patří nedostatek kontroly, standardů, neschopnost integrace a netransparentní stanovování finančních parametrů návratnosti investice a celkových nákladů vlastnictví. A co zákazníci od cloudových služeb chtějí? Zajímají se především o nástroje monitoringu, dále o správu a transparentnost, interoperabilitu, přenositelnost, integraci a o otevřená API. Zcela bez zajímavosti není ani ve studii prezentovaná strukturace obratu v segmentu poskytovatelů cloudových služeb. Stále platí, že primárně jde o byznys založený na předplatném. Mezi lety 2012 a 2013 se však zastoupení podniků s tímto obchodním modelem snížilo o 11 procentních bodů.
Poskytovatelé cloudových služeb generují své tržby celkem v sedmi kategoriích byznysu. 66 procent vybírá poplatky za předplatné. 28 procent poskytuje služby, 21 procent konzultace. 16 procent generuje tržby z hostingových poplatků a 15 procent za úplatu upravuje hardware a software. Poskytováním podpory a školení se zabývá 12 procent subjektů z cloudového segmentu. Pouze pět procent se věnuje prodeji anebo leasingu zařízení. Mnoho podnikatelských subjektů samozřejmě provozuje několik byznysových kategorií současně.
Přesun pozornosti
Mezi hlavní pozitiva cloud computingu v současnosti patří nízké náklady, škálovatelnost a pružnost. Během několika málo let se však podle výzkumníků společností North Bridge a GigaOM Research pozornost přesune ke konceptům BYOC – Bring Your Own Cloud (koncept, v němž mohou zaměstnanci používat veřejné cloudy, nebo soukromé cloudové služby třetích stran, pro pracovní úkoly), Boundary-less Computing (propojených a neomezených datových výměn), obchodních příležitostí generovaných informačními technologiemi a nových forem cloudu, jež reprezentují zejména sítě senzorů. Analogické rozdělení aktuálních a budoucích aspektů analytici vytvořili i pro sféru obav. Dnes se stále většina negativ vztahuje k bezpečnosti, spolehlivosti, dodržování shody a k ochraně soukromí. V blízké budoucnosti budou zájemci o cloud spíše kritizovat interoperabilitu a rostoucí komplexitu služeb.
Dnešní a zítřejší penetrace cloudu
Aktuální rozložení cloudových forem v organizacích má následující podobu: 39 procent připadá na veřejný cloud, 34 procent na privátní a 27 procent na hybridní. Analytici společnosti North Bridge předpokládají, že v následujících pěti letech poklesne relativní využití služeb veřejného cloudu v organizacích o pět procentních bodů na 32 procent.
Růst naopak čeká hybridní formy. Jejich zastoupení v organizacích se zvýší z loňských 27 na 43 procent v roce 2018. Privátní cloudy sníží svou penetraci v organizacích na 25 procent. Ani soukromé, ani veřejné formy služeb samozřejmě nečeká žádný propad. Statisticky se však spojí v kategorii hybridního cloudu.
Nějaký software ve formě služby využívalo vloni 63 procent oslovených organizací. Oproti roku 2012 jejich podíl vzrostl o 15 procentních bodů. Mezi hlavní domény SaaS patřily nástroje pro spolupráci, analýza dat včetně velkých, mobilní služby, aplikace elektronické komerce a zábavní média. Penetraci jednotlivých kategorií cloudových služeb analytici North Bridge předpověděli i pro letošní rok. Za softwarem ve formě služby (70 %) následují v sestupném pořadí: infrastruktura jako služba (66 %), datové úložiště jako služba (46 %), CDN jako služba (33 %), platforma jako služba (31 %) a databáze jako služba (25 %).
Čtěte také:
→ Cloud se mění, prim začíná hrát přidaná hodnota
Výzkumy ukazují, že adopce cloud computingu v podnikové sféře má k masovosti daleko. Současně se cloudová scéna mění. Firmy namísto již samozřejmé efektivity očekávají vyšší přidanou hodnotu – „cloudová řešení“.
→ 10 datových a cloudových trendů
Jaké trendy budou dominovat flashovým, cloudovým a softwarovým odvětvím?
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU