Biotechnologická budoucnost: Hrozí opakování osudu "nové ekonomiky"?

Biotechnologie, bio IT, bioinformatika - podobné pojmy jsou dnes stále častěji používány v ekonomických prognózách, které se snaží určit budoucí objem této části trhu. Analytické společnosti hovoří sice zatím o trhu světovém, nicméně kapitálové přesuny se samozřejmě budou odehrávat i u nás.

Prognóz, analytických studií i čísel je k dispozici celá řada, provázejí je však i pochybnosti, zda tento obor nebude následovat osud jednoho ještě v nedávné minulosti podobně populárního pojmu, kterým byla "nová ekonomika". Z hlediska investorů i vývojářských firem je odpověď na takto formulovanou otázku samozřejmě zcela zásadní. Jaké společné rysy a jaké odlišnosti vykazuje současný biotechnologický boom ve srovnání se vzestupem a pádem dot.comů?

Pesimisté...
Pochybnosti vztahující se ke konceptu nové ekonomiky samozřejmě neznamenají, že by někdo popíral existenci internetu, síťového prodeje či on-line marketingu. Jádrem sporu však je, zda má smysl kvůli tomu zavádět novou kategorii podnikání: prodej knih na internetu je prostě variantou prodeje knih v kamenném světě, tvůrce internetové aplikace patří do skupiny dodavatelů softwaru.
Něco podobného může platit i pro bioinformatiku. Na jedné straně řetězce stojí dodavatelé infrastruktury, tedy stávající ICT firmy. Firmy podnikající v oblasti biotechnologií se prostě stávají dalším odvětvím, které bude vyžadovat specializované nástroje.
Farmaceutický koncern samozřejmě dávno využívá kancelářský balík, webový server či účetní systém. Nyní však vyžaduje po dodavatelích stále častěji software, který je specializován na analýzu genů, simulaci účinku zatím neexistujících léčiv apod. Bezpochyby se zde tedy objevuje nová šance pro ICT firmy, které budou vyvíjet např. aplikace určené genetikům - ale nic víc, tvrdí skeptici. Samozřejmě vzniknou specializované firmy obdobné třeba poskytovatelům internetu, ale nikoliv nějaká "nová ekonomika" či "bioinformatika". Vědy o životě prostě zaplní mezeru ve chvíli, kdy spotřebitelská poptávka na jiných frontách stagnuje.

... a optimisté
Nicméně lze však nabídnout i jiný pohled na věc. Farmaceutické a genetické firmy nejsou prostě jen další skupinou zákazníků, která potřebuje výkonný hardware, masivní systémy pro ukládání dat a sofistikované softwarové nástroje. Provázanost mezi těmito obory je hlubší, protože oba se zabývají především vědou o informacích. Pokud bychom se vrátili k výše uvedenému příkladu - genetik má k informatikovi blíže než knihkupec. Výzkumy na poli genetiky a neurověd přitom pokročily tak daleko, že přirovnávání biologických procesů k těm počítačovým už není jen záležitostí metafor a proklamací, ale celá debata se může odehrávat i na základě reálně vyvíjených aplikací. Na druhé straně je pak jasné, že miliardy let biologické evoluce vedly ke vzniku "technologií", které mohou obohatit i stávající průmysl ICT (to je však jasné už dávno a se současným biotechnologickým boomem souvisí spíše okrajově).
Optimisté tedy mohou tvrdit, že existence takových zařízení a technologií, jako jsou DNA počítače, DNA čipy, proteinové čipy či vývoj softwaru prostřednictvím genetického programování ukazují, že spojení mezi současnými biovědami a ICT je těsnější ze samotné jejich podstaty - a onen průnik, označovaný jako bio IT, by tedy mohl být pojmem s vlastním obsahem, nikoliv pouze módním slovem, které se hodí při jednání s investory. Bublina nemusí splasknout.

Kapitálový trh
Nová ekonomika žila v době své slávy především burzovními transakcemi. Firmy provozující jednu zdarma přístupnou interntetovou databázi (co jiného je např. služba umožňující zasílání elektronických pohlednic?) získávaly od investorů miliardy dolarů ve chvíli, kdy samy negenerovaly prakticky žádné příjmy.
V oblasti bio IT došlo naproti tomu zřejmě k největšímu obchodu v prosinci roku 2000, kdy farmaceutická firma Merck koupila za 620 milionů dolarů společnost Rosetta Inpharmatics, která se zabývá novými technologiemi pro vývoj léků a diagnostiku. I odhady budoucích objemů bio IT trhu se zdají být poměrně realistické, bez snahy o generování co největších a lehce bezobsažných čísel, která v minulosti provázela např. prognózy o nárůstu na poli e-commerce.
Biotechnologické firmy v tuto chvíli nevykazují tak bezprostřední závislost na stavu kapitálového trhu. Fakt, že zde nikdy nedošlo k přemrštěnému očekávání, umožnil oboru rozvíjet se v realističtějších mezích. Příslušné subjekty jsou dnes již obvykle zapojeny do mozaiky aliancí, které zahrnují svět ICT, farmaceutické firmy i akademickou sféru.
Výsledek? Snad by se neměly opakovat krachy dot.comů, které navíc získaly řetězový charakter (především díky tomu, že řada miliardových transakcí byla realizována prostřednictvím akcií, jejichž cena náhle radikálně poklesla) a způsobily problémy i dodavatelům aplikací a síťové kapacity/infrastruktury. V bio IT podobný scénář zřejmě neproběhne. Taková prognóza je nadějná jak pro investory, tak i pro dodavatele specializovaného softwaru a hardwaru (např. superpočítačů).
Lze říci, že ve stolním počítači zřejmě nepotřebujeme procesor desetkrát rychlejší než ten stávající, respektive tato potřeba musí být v zákaznících nejprve vyvolána. Pro biotechnologii však toto paradigma zatím neplatí, hardware je v řadě případů stále limitujícím faktorem. Oblast je proto významná nejen z hlediska dodavatelů specializovaného softwaru, ale i z pohledu firem jako HP/Compaq, IBM, Intel, Sun...

U nás
Česká republika byla nejvyššího vzedmutí i pádu dot.comové vlny víceméně ušetřena. Zaoceánská horečka ochladla ještě dříve, než se stačila ve větší míře přelít i do ČR. Jaký investiční vývoj na poli biotechnologií můžeme očekávat s ohledem na naši zemi? Fakt, že biotechnologické firmy nejsou dnes vydány na milost a nemilost výkyvům kapitálového trhu, samozřejmě neznamená, že stojí stranou zájmu investorů. To koneckonců již platí i pro ČR, kdy např. fond rizikového kapitálu Cash Reform Group investoval do firmy IQA, která se zabývá právě vývojem na poli farmacie.
Další vývoj na poli bio IT ovšem závisí nejen na tržních ukazatelích, ale i na řadě dalších okolností: řada technologií (např. biometrie, tvorba velkých databází DNA) je záležitostí řekněme politického typu a záleží na tom, zda jejich rozvoj bude podporován (legislativně i finančně - přímou investici ve výši 3 miliard dolarů se do výzkumu na poli biotechnologií rozhodla vložit např. singapurská vláda), tolerován nebo legislativně bržděn (či podroben jiným restrikcím).
Stejně tak bio IT nestojí jako technologie ve vakuu či ve stojatých vodách, ale v oblasti, která se velmi dynamicky mění. Potřeba DNA počítačů např. souvisí s tím, zda se podaří realizovat počítače kvantové, molekulární počítače "klasické" či nějakou jinou nanotechnologii. Řešení řady těchto otázek není přitom pouze záležitostí vložených investic, ale i mezí technologií jako takových.

Investice do zdraví
Lze předpokládat, že výsledky výzkumů na poli bioIT ovlivní v nejbližší budoucnosti především chod farmaceutického průmyslu. Tato vazba je snad i určitou zárukou, že většina životaschopných projektů přeroste z oblasti výzkumu i do reálného praktického nasazení - zdraví zajímá téměř každého, a tak zde do značné míry odpadají námitky typu "je to zajímavé, ale k čemu se to dá použít?"
Psychologické výzkumy navíc uvádějí, že při investicích do vlastního zdraví ovlivňuje spotřebitelovo rozhodnutí cena mnohem méně než v případě jiných nákupů (kde mají lidé spíše pocit, že vyšší cenu platí pouze za značku či "pozlátko"). Z tohoto úhlu pohledu by pak prostředky investované do biotechnologií měly vykazovat relativně vysokou návratnost.

Tento článek vyšel v příloze Computerworldu TOP100. Tištěná podoba samozřejmě obsahuje následující tabulky v grafické podobě. Součástí přílohy je také anglická verze textu.

---Prognózy vývoje trhu

- Podle společnosti IDC se bude růst na trhu biotechnologií pohybovat v příštích letech na minimální hodnotě 24 %. Celkový objem trhu bio IT dosáhne v roce 2006 výše 38 miliard dolarů. Největší část trhu by měly zaujímat systémy na ukládání biologických dat. IDC uvádí v tomto případě odhad v hodnotě kolem 12 miliard dolarů. Další v pořadí by měly být servery, specializovaný aplikační software (databázové a analytické nástroje, vizualizační programy...) a komponenty pro stavbu rychlých sítí LAN.
- V oblasti biometrických autentizačních metod bylo v průběhu loňského roku investováno asi 523 milionů dolarů s předpokladem investic v hodnotě 730 milionů dolarů pro letošní rok.
- Jen samotný trh s biočipy by měl do roku 2006 vzrůst přibližně 10krát a dosáhnout výše 700 milionů dolarů, tvrdí analytická firma BioInsight.
- Silico Research předpovídá, že trh s biočipy dosáhne v roce 2005 výše 2,21 miliardy dolarů.
- Prognóza společnosti Business Communications biotechnologickému trhu přisuzuje pro rok 2005 obrat 1 miliardy dolarů (což je mimochodem úplně stejné číslo, jaké větší i IDC).
- Firma Shimadzu Biotech odhaduje, že na prodeji DNA sekvencerů dokáže sama dosáhnout ročního obratu okolo 50 milionů dolarů.



--Americké firmy vyvíjející DNA čipy, proteinové čipy a obdobné technologie

Affymetrix (http://www.affymetrics.com)
Agilent Technologies (v ČR dodává např. HPST, http://www.hpst.cz, Agilent ČR má oficiální stránku na http://uzimex.cz/agilent/a_index.htm - firma vznikla restrukturalizací Hewlett-Packard)
Applied Biosystems (http://www.appliedbiosystems.com/)
Amerham Biosciences (http://www.jp.amershambiosciences.com, stránky v japonštině)
Axon Instruments (http://www.axon.com/)
Biacore (http://www.biacore.com)
Biotech (http://www.biotech.com/)
BioDiscovery (http://www.biodiscovery.com/)
Biosite Diagnostics (http://www.biosite.com/)
Clontech (http://www.clontech.com)
Genomic Solutions (http://www.genomicsolutions.com/)
Large Scale Biology (http://www.lsbc.com/)
Mergen (http://www.mergen.com)
Motorola Life Sciences (http://www.motorola.com/lifesciences/, http://www.motorola.cz)
Nanogen (http://www.nanogen.com/)
Partek (http://www.partek.com/)
Perkin Elmer (http://lifesciences.perkinelmer.com/, české zastoupení http://www.perkin-elmer.cz/)
Rosetta Inpharmatics (http://www.rii.com/)
Spotfire (http://www.spotfire.com/)
Zdroj: Scientific American (české vydání 2/2002), Science World


---Subjekty snažící se na komerčním základě produkovat DNA počítače
Olympus Optical (ve spolupráci s tokijskou univerzitou, akademické projekty probíhají i v Izraeli - Weizmannův institut, Německu - Frauhoferův institut, a v USA - Princeton, MIT a další)

---Významné genetické firmy
(podle předplacených odkazů a žebříčků popularity v příslušných sekcích Yahoo)
Affymetrics (http://www.genomicsolutions.com/)
Celera Genomics (http://www.celera.com/)
Ciphergen Biosystems (http://www.ciphergen.com)
Compugen (http://www.cgen.com/)
Gene Logic http://www.genelogic.com/)
Genomics Solutions (http://www.genomicsolutions.com/)
Incyte Genomics (http://www.incyte.com/)
Rosetta Inpharmatics (http://www.rii.com/)
Time Logic (http://www.timelogic.com/)
Variagenics (http://www.variagenics.com/)
Xenogen (http://www.xenogen.com/)
(Zdroj: Yahoo, květen 2002)

---Velikost trhu se softwarem pro bioinformatiku
Rok/Trh (miliardy dolarů)
1997
29

1998
39

1999
53

2000
67

2001*
79

2002*
92

2003*
101

2004*
111
Zdroj: Silico Research, Cash Reform Group