Důvodem současného „zájmu“ o kybernetickou bezpečnost v podnicích je každoroční růst zdokumentovaných vysokoprofilových úniků dat. V roce 2015 takových úniků bylo jen ve Spojených státech 781. Z těch se 40 procent událo v byznysovém sektoru.
Není tedy žádným překvapením, že Business Insider Intelligence hlásí, že mezi lety 2015 a 2020 bude do kyberbezpečnostních iniciativ investováno zhruba 655 miliard USD. Celkové výdaje na kybernetickou bezpečnost však v roce 2015 (podle Gartneru) dosáhly 75,4 miliardy USD, a na letošní rok se předpovídá nárůst o 7,9 procenta na 81,6 miliardy. Tato čísla naznačují, že podniky teprve nyní začaly vnímat důležitost kyberbezpečnosti na pracovištích, ale není to příliš pozdě?
Podle Bena DesJardins z bezpečnostní firmy Radware: „Upřímně, pokud [s kyberbezpečností] začínáte nyní, jste už teď dost pozadu.“
Na rozdíl od technologií, jako jsou přepínací (switched) telefonní sítě (PSTN), kde „dávalo smysl počkat a naskočit přímo na bezdrát,“ DesJardins říká, že nemůžete jen čekat s rukama založenýma v klíně na nejlepší řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože „silné zabezpečení staví na pevných základech, centrálních pravidlech a procesech pro dostupnost dat, jejich integritu a důvěrnost.“
IBM odhaduje, že průměrné náklady na únik dat v roce 2016 budou činit 4 miliony USD (v roce 2015 to bylo 3,8 milionu). V sázce jsou tedy masivní ztráty tržeb, takže byste nejspíše tipovali, že firmy o překot investují, co nejvíce to jde, aby ochránily korporátní data. Nicméně implementace technologie potřebné k ochraně vaší firmy může být často tak drahá jako samotný úniky, zejména tehdy, pokud na to chcete jít správně.
Pokud se ovšem rozhodnete pro implementaci korporátního bezpečnostního plánu později, má to jeden háček – čím déle společnosti váhají s kyberbezpečnostními iniciativami, tím více je tato implementace bude v budoucnu nakonec stát.
Zdroj: CIO.com