;

Bezpapírová kancelář zřejmě nebude

25. 5. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Tištěné dokumenty v kancelářích stále přetrvávají a jejich množství není prozatím nijak zvláštně omezováno. To si myslí i generální ředitel společnosti Oki Systems (Czech and Slovak) Ing. Andrej Magyar, CSc., kterého jsme požádali o rozhovor.

Rozsáhlé výzkumy prováděné na sklonku minulého století naznačovaly, že kancelář bez papíru je již za dveřmi. Dnešní situace je však jiná a na kancelář, kde jsou veškerá data uchovávána a přenášena elektronicky, si budeme muset zřejmě ještě nějakou chvíli počkat, pokud ovšem k naplnění této vize vůbec dojde. Tištěné dokumenty v kancelářích totiž stále přetrvávají a jejich množství není prozatím nijak zvláštně omezováno. To si myslí i generální ředitel společnosti Oki Systems (Czech and Slovak) Ing. Andrej Magyar, CSc., kterého jsme požádali o rozhovor.

Již několik let se mluví o vizi tzv. bezpapírových kanceláří. Čím si vysvětlujete, že cíl cesty k naplnění této vize je stále v nedohlednu?
Jednoduše tím, že jsme jenom lidé a máme rádi tištěnou formu sdělení. Ta se totiž lehce přenáší, může být zpracovávána i mimo pracoviště nebo na cestách. Nejsem přesvědčen o tom, že někdy v budoucnu úplná bezpapírová kancelář vůbec nastane. Může sice dojít k omezení tiskových výstupů, ale stále bude přetrvávat určitá kategorie dokumentů, které jsou použitelné pouze v tištěné podobě.

Jako specialisté na tisková řešení jste ale zřejmě rádi, že kanceláře budoucnosti, kde jsou všechny informace uloženy a přenášeny elektronicky, tedy pravděpodobně ani nevzniknou.
Naším cílem je spokojený zákazník, kterému samozřejmě rádi poskytneme nejvhodnější řešení pro tisk jeho výstupů. V konečném důsledku však bude záležet jen na něm, jak se rozhodne, zda bude některé dokumenty tisknout a naopak jiné ponechá pouze v elektronické podobě.

Vrátíme-li se zpět k přítomnosti a k předmětu vašeho podnikání, řekněte, jak se podle vás mění oblast tiskových technologií? O co se zákazníci nejvíce zajímají a proč?
Nejrozšířenějšími tiskárnami dle technologie tisku jsou jehličkové, inkoustové a laserové. Z nich se nejrychleji rozvíjí technologie barevného laserového tisku. Je to dáno velmi dobrou kvalitou tisku, relativně nízkými provozními náklady a též rychlostí tisku. Rychlý růst segmentu barevných laserových tiskáren se dá očekávat i v nejbližších letech, protože jsou k tomu vytvořeny příznivé předpoklady. Jde především o to, že ceny tiskáren jsou pod psychologickou hranicí 10 000 korun, dále skutečnost, že kvalita tisku je velmi dobrá a náklady za vytištěnou stránku se dostávají ke hranici 2 korun.

Jak vidíte budoucnost LED technologií? Je zde vůbec ještě nějaký prostor pro její další zdokonalování? Nejde naopak již o její technologické maximum, které zastoupí laser?
Jsem přesvědčen o tom, že LED technologie má před sebou skvělou budoucnost. Její přednosti se v plném rozsahu projevují zejména u barevných tiskáren. Díky malým rozměrům tiskového mechanismu se jednoduše realizují jednoprůchodové tiskárny, které jsou oproti čtyřprůchodovým až čtyřikrát rychlejší a mají výborné barevné podání. Důkazem vývoje LED technologie jsou nové barevné tiskárny, které uvádíme na trh tento měsíc. Jsou v nich využity tiskové mechanismy třetí generace včetně nové koncepce LED hlav. Tyto výrobky představují ve své kategorii nový standard.

Všichni výrobci se potýkají s problémy alternativního spotřebního materiálu. Jak bojujete proti nelegálnímu kopírování? Nezaregistrovali jste na trhu například nějaké napodobeniny svého unikátního kulatého toneru?
Tonerové tiskárny Oki používají takzvaný sférický toner, který se získává chemickou cestou. Na rozdíl od klasického drceného toneru mají zrnka menší průměr a jsou zaoblena. Méně tak poškozují povrch obrazového válce a prodlužují tím jeho životnost. Sférický toner je patentován a není dostupný na trhu. Z toho plyne, že se nachází pouze v originálních obalech. Případné napodobeniny se sice občas vyskytnou, ale k jejich odhalení postačí poměrně jednoduchý mikroskop. Naše zákazníky se pak snažíme uchránit před neoriginálním tonerem například i tím, že provádíme zpětné odkoupení prázdných tonerových kazet a obrazových válců.

Nedá mi, abych se nezeptala na vaše aktivity v zahraničí, které se soustřeďují na zcela odlišnou oblast než jsou tiskové technologie…
Hlavní aktivity mateřské firmy Oki Electric se dají rozdělit na tři oblasti, a sice na telekomunikace, polovodiče a periferie. Oki je pak především výrobcem telekomunikačních zařízení a polovodičových prvků, které se však prodávají zejména na domácím japonském trhu. V Evropě se prodávají pouze tiskárny a multifunkční zařízení, které představují hlavní výrobky z oblasti periferií.

A co vaše další plány? Připravili jste na tento rok pro své české zákazníky nějakou novinku?
Tento rok bude doslova nabitý novinkami. Během května uvedeme na trh novou generaci barevných tiskáren a multifunkčních zařízení formátu A4 i A3. Nabídneme široký sortiment výrobků, který pokryje požadavky od domácích uživatelů přes firemní klientelu až po profesionální uživatele typu grafických studií. Chtěl bych podotknout, že s uvedenými zařízeními dodáváme i řadu tiskových řešení, která jsou již v ceně dodávek a zákazníkům výrazně zjednodušují specifické tiskové výstupy. Jako příklad uvedu tisk plakátů až do délky 1,2 m, tisk vizitek, správu zařízení v síti, statistiku tisku atd. Orientace na tisková řešení je v plném souladu i se změnou naší obchodní značky na Oki Printing Solutions. Na podzim letošního roku ještě dále rozšíříme nabídku barevných zařízení o profesionální kategorii.


Společnost Oki, dodavatel počítačových tiskáren a multifunkčních zařízení, je na českém a slovenském trhu zastoupena od roku 1992. I přesto, že Oki je tradičně známa jako výrobce robustních jehličkových tiskáren, současnému sortimentu dominují barevné tiskárny a multifunkční zařízení. V roce 2004 tiskárny Oki dosáhly čtvrtého místa v celkovém prodeji tiskáren v České republice.

Po studiích na Elektrotechnické fakultě pražské ČVUT pracoval Andrej Magyar v Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV, kde získal také aspiranturu. Poté byl zaměstnán jako vědecký pracovník a externí pedagog na Elektrotechnické fakultě v Košicích (přednášky na téma číslicové zpracování signálů). V roce 1992 založil zastoupení japonské firmy Oki pro ČR se sídlem v Praze - Oki Systems (Czech and Slovak), kde působí jako generální ředitel a jednatel. Mezi jeho záliby patří rybolov, turistika, zahrádka a četba.

Autor článku