Je to změna, která má spíše kulturní než technologické příčiny, což rozhodně není dobrá zpráva pro Microsoft. Nejviditelnější je pochopitelně touha po nových laptopech Macbook Air, která v posledních měsících postihla zejména řadu členů vrcholného vedení ve většině podniků v IT i mimo něj – a řada z nich se rozhodla, že si nový tenký notebook pořídí, klidně i za své peníze a bez ohledu na to, zda je IT hodlá podporovat či nikoliv.
Není proto divu, že nová zpráva Forresteru apeluje na CIO a IT ředitele, aby ukončili prohibici podpory MacOS – ostatně podle průzkumů provedených mezi 590 IT řediteli a nákupčími v USA a Evropské unii bezmála čtvrtina podniků očekává v příštím roce nárůst počtu zaměstnanců, kteří budou v práci používat své vlastní Macbooky. Pouhá tři procenta respondentů předpokládají v tomto směru pokles. Přesto bezmála polovina (41 procent) těchto firem přiznává, že zaměstnancům neumožňuje (přinejmenším oficiálně) přistupovat k firemní poště ať už z firemní sítě či z domova, jinými slovy že tyto uživatele jejich IT nepodporuje.
Výsledkem pochopitelně není to, že by se zaměstnanci (respektive exekutiva) svých lehkých, tenkých a stříbrných laptopů vzdali. Namísto toho hledají způsoby, jak obejít firemní prohibici – přeposílání firemní pošty na gmailový účet může přitom být jen pověstná špička ledovce. IT oddělení by proto podle Forresteru měla přestat MacOS odporovat a začít jej podporovat – ti, kdo jej používají, jsou totiž často „intenzivní mobilní uživatelé“ – vrcholné vedení podniku, lidé z obchodu či marketingu, prostě ti nejlépe placení a často i nejproduktivnější zaměstnanci v podniku, jimž není rozumné házet klacky pod nohy.
Čtěte také: Pět věcí, které byste měli vědět o Office 2011 pro Mac
I když MacOS není v mnoha směrech ideální korporátní platformou (například s ohledem na možnosti centralizované správy), železo i software s logem nakousnutého jablka jsou obvykle rychlejší, spolehlivější, stabilnější a méně náchylné k nákaze nejrůznějšími virovými a trojskými infekcemi. I proto za ně jsou uživatelé často ochotni zaplatit více – a nezřídka dokonce ze své kapsy. Roli tu pochopitelně hraje i image Applu coby luxusní módní značky – podobně jako lidé s určitým postavením nosí do práce kvalitní značkové oblečení, budou raději viděni s kovovým notebookem Apple než s plastovým Lenovem či Asusem.
Nadcházející měsíce ukážou, zda je za vítězným tažením Applu skutečně jen fyzická krása, kterou ztělesňuje Macbook Air, či zda jde o víc – o mírně odlišný způsob práce a chování prostředí MacOS a jeho aplikací. Na trh totiž přicházejí dlouho očekávané „ultrabooky“, tedy stroje, které nabídnou podobné zpracování a technické parametry jako Macbook Air, ovšem s Windows uvnitř. Windows koneckonců zatím stále patří zhruba 85 procent trhu a je jasné, že MacOS nedobude podnikové IT příští měsíc či rok. Nicméně řada náročných podnikových uživatelů, jak ukazuje i průzkum Forresteru, je toho názoru, že PC jsou přemírou nástrojů pro správu, zálohování a bezpečnost příliš zatížena a jejich produktivita ve Windows je proto nižší. Očekávají, že jejich notebook nabootuje za deset vteřin, a nikoliv deset minut. Chtějí svěží prostředí a systém, který z SSD disku nabootuje bleskurychle a ze spánku se probouzí doslova okamžitě – a právě to umí již rok Macbook Air.
Apple vždy uměl oslovit bohaté klienty, jimž záleží na vlastní image. V poslední době se ale mezi majiteli nových Maců, iPhonů a iPadů objevuje stále více zákazníků ze střední třídy. Není důvod neočekávat, že k něčemu podobnému bude docházet i v podnicích – začalo to u CEO a ředitele marketingu, a pokud IT ustoupí a začne MacOS (alespoň v základní míře) podporovat, Microsoft bude mít problémy. Role Windows 8 tak bude skutečně klíčová.
Mac jako pracovní (ná)stroj
Co byste měli vědět, než si pořídíte Mac coby pracovní počítač
Méně je někdy více a osvícená diktatura je lepší než demokratická anarchie. Tak by se daly s trochou jízlivosti shrnout základní filozofické rozdíly mezi MacOS a Windows. Ostatně spisovatel Umberto Eco v podobném tónu údajně již v osmdesátých letech přirovnal Mac ke katolické víře a PC k protestantství.
Práce s Macem či přesněji přechod na něj připomíná zavádění nových optimalizovaných pracovních postupů. Zpočátku máte pocit, že vás někdo nutí dělat řadu věcí úplně jinak, než jste byli zvyklí. Nejprve se tedy bráníte a bojujete, pak rezignujete a učíte se věci dělat jinak, a pokud to nevzdáte, nakonec zjistíte, že osvícená diktatura je skutečně lepší než demokratická anarchie – a že nakonec toho uděláte dost možná více a efektivněji. Nemáme tu bohužel dost prostoru na popisy konkrétních příkladů, nicméně předchozí věty vcelku dobře shrnují naši zkušenost s přechodem na MacOS. Neznamená to ale, že přejít může každý či že vás nečekají různé zádrhele.
(Ne)dostupnost aplikací
Dobrou zprávou je, že v oblasti základní kancelářské produktivity je na MacOS k dispozici prakticky vše, co znáte z PC. Kancelářské aplikace můžete mít buď přímo od Applu – mají přehledné prostředí s menším množstvím často ovšem lépe řešených funkcí a jsou obvykle pekelně rychlé. Další možností je jít tradiční cestou Microsoft Office (aktuálně ve verzi 2011) – není tak svižná a v některých detailech a ovládání se od PC verze liší, nicméně vše nutné, zejména Word, Excel, PowerPoint a Outlook jsou k dispozici s kompletní sadou funkcí a plnou kompatibilitou. Třetí alternativou jsou open source kancelářské balíky, zejména Open Office. Stejně tak je k dispozici klient pro IBM Lotus Notes, prakticky identický s PC verzí (včetně neschopnosti vnitřního mutitaskingu a dalších neduhů, kterým tento „prémiový“ software tradičně trápí uživatele, mezi něž se sami řadíme).
Na problémy můžete narazit u některých webových aplikací – zejména takových, jež vyžadují Internet Explorer či jeho konkrétní verzi (na MacOS jsou k dispozici Safari, Chrome, Firefox a Opera) a pochopitelně u specifických podnikových aplikací či ERP systémů a jejich nadstaveb.
„Elegantní“ řešení
Pochopitelně i aplikace, které neexistují ve verzi pro MacOS, lze na vašem Macbooku či iMacu provozovat pomocí virtualizace – buď v rámci virtualizovaných Windows běžících v prostředí MacOS (nejpopulárnějším řešením je Parallels Desktop), nebo pomocí virtualizace konkrétních aplikací. Možnou cestou je i využívání virtuálního desktopu (VDI) poskytovaného zaměstnavatelem na platformách Citrix či VMware – v takovém případě ale budete na vašem Macovi pracovat s prostředím Windows. Totéž platí pro možnost nainstalovat Windows na Macbook či iMac nativně pomocí nástroje Bootcamp.
(Ne)bezpečnost
To, že MacOS je sám o sobě bezpečnější platformou, je pochopitelně pravda jen napůl. Pověstná imunita Maců je dána zčásti jejich menším podílem na trhu, který z nich dělá méně běžný cíl útoků, i některými vlastnostmi operačního systému, které případné útoky ztěžují. Pocit uživatelů MacOS, že jsou proti tradičním hrozbám imunní, však situaci nezlepšuje – spíše naopak. Doposud se většina hrozeb podobala té v letošním roce asi nejznámější – falešnému antivirovému programu MacDefender, který po nákaze uživatele nutil k zakoupení „ostré licence“.
Bezpečnostní experti sice bijí na poplach, jenže vytváření paniky je součástí jejich obživy, a silná prohlášení o „naprosté nezabezpečenosti“ MacOS X je proto třeba brát s rezervou. Bezpečnostní software pro Mac již dnes nabízí například Eset Software (Cybersecurity for Mac), a i když bychom si Mac nevybrali jako ideální úložiště nejcitlivějších firemních dokumentů, obecně vzato na tom jeho uživatelé, co se hrozeb týče, jsou skutečně lépe než ti, kdo pracují s Windows.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU