Tato analýza mapuje aktuální stav a trendy v tuzemském lehkém strojírenství – tj. zvláště ve výrobě obráběcích, gumárenských, textilních, tiskařských, potravinářských a zemědělských strojů. Podle standardní klasifikace ekonomických činností CZ-NACE tak tento obor zahrnuje výrobu obráběcích strojů (jež je podle CZ-NACE označována kódem 28.4), zemědělských strojů (CZ NACE 28.3) a také výrobu strojů potravinářských, textilních, gumárenských a tiskařských (CZ- -NACE 28.93, 28.94, 28.96 a 28.99). 
Obdobně jako těžké strojírenství se i lehké strojírenství řadí mezi tradiční segmenty české ekonomiky, jejichž historie sahá až do první poloviny minulého století a tu a tam dokonce i do ještě hlubší historie (viz tabulka).
Jako pták Fénix…
Z celkem čtrnácti posledně dotazovaných významných tuzemských výrobců lehkých strojů a zařízení bylo při této příležitosti deset z nich dotazováno po třech, sedmi a jedenácti letech již počtvrté. Právě na příkladu této desítky podniků a jejich ekonomických výsledků je tak možné sledovat dlouhodobý vývoj tuzemského lehkého strojírenství – a to nejen prostřednictvím základních finančních dat z účetních uzávěrek, jež bývají dostupné až s mnohaměsíčním zpožděním, nýbrž také na základě opakovaných sérií osobních rozhovorů autora tohoto článku s jejich představiteli, z nichž poslední probíhala od září do října 2011.
Na základě všech takto získaných informací je patrné, že po nejrůznějších privatizačních peripetiích v posledních deseti letech minulého tisíciletí se v průběhu desetiletí minulého tato skupina podniků transformovala do podoby jakéhosi „lakmusového papírku“, který jako jeden z prvních segmentů tuzemské ekonomiky indikuje celkovou kondici a trendy vývoje ekonomiky globální (viz graf 1).
Společně s firmou Microsoft coby producentem nejnověji nasazovaného operačního systému Windows7 se přitom z opětovného nastartování obnovy základní ICT infrastruktury mohla těšit nejen firma Dell, jejíž stolní osobní počítače se na celkovém počtu cca 3 300 stolních PC využívaných všemi čtrnácti dotazovanými podniky dohromady podílely bezmála třetinou, ale také společnost Fujitsu coby producent stolních PC, jejichž obliba v participujících podnicích právě rostla nejvýrazněji.
Globální ekonomická krize, která naplno dolehla i na tuzemskou ekonomiku v roce 2009, totiž nebyla jediným obtížným obdobím, jímž výrazně exportně orientované tuzemské lehké strojírenství během minulého desetiletí prošlo. Tento obor již totiž zažil také další vzestupy i pády zahraniční poptávky po jeho produktech i v letech předchozích, jako tomu bylo např. po událostech z 11. září 2001. Byť tedy byly poslední tři roky pro tuzemské výrobce lehkých strojů a zařízení obdobím zdaleka nejkritičtějším, byla celková atmosféra v těchto podnicích během jejich posledního dotazování na počátku podzimu 2011 nesrovnatelně optimističtější než ve stejném období roku 2008 – a to mj. i ve sféře předpokládaného dalšího rozvoje využití ICT.
Využívaná ICT infrastruktura
V dobách vrcholící globální ekonomické krize, během které se již v roce 2009 propadl odbyt některých podniků dotazovaných při přípravě této analýzy až o více než 60?% (!) a jež na některé další z těchto podniků s delšími průběžnými dobami výroby dolehla naplno až v roce následujícím, nebylo v těchto podnicích pochopitelně vesměs ani pomyšlení byť jen na běžnou obnovu základní ICT infrastruktury.
To se však již během posledního dotazování těchto podniků na prahu podzimu 2011 výrazně změnilo, jak je to patrné mj. i ze struktury jejich osobních počítačů podle OS (viz graf 2).
Spolu se společnostmi Dell a HP se tak také společnosti Fujitsu podařilo „svézt“ na dobíhající vlně virtualizace serverové infrastruktury dotazovaných podniků a její smysluplné konsolidace na menší počet výkonnějších víceprocesorových PC serverů (viz graf 3).
Z bezmála dvou třetin participujících podniků, jež se již cestou virtualizace své serverové infrastruktury vydaly, přitom byly pro tyto účely až na jedinou výjimku využívány ve všech ostatních případech hypervizory VMware.
Trendy dalšího využití ICT
Zatímco další investice do virtualizace serverů tak byly aktuální již jen v sedmině dotazovaných podniků, bylo tomu na úrovni podnikových aplikací výrazně jinak.
Představitelé více než dvou třetin participujících podniků totiž uváděli již v horizontu příštího jednoho roku či dvou let jako zcela nezbytné další průběžné investice do řešení pro CAD/CAM.
Taktéž v bezmála dvou třetinách participujících podniků byly ve střednědobém horizontu příštích cca tří až čtyř let uváděny jako potřebné až zcela nezbytné další investice do nasazení nových či lepšího využití již nasazených řešení pro „klasické“ řízení a plánování výroby do neomezených kapacit s následnou „ruční“ optimalizací – a to v rostoucí míře také v návaznosti na řízení výrobních technologií (viz graf 4).
Pouze ve více než třetině dotazovaných podniků však bylo coby potřebné až nezbytné shledáváno nasazení pokročilých aplikací pro automatizované pokročilé plánování výroby (APS) s respektováním úzkých míst výrobních kapacit. Představitelé poloviny dotazovaných podniků však zmiňovali potřebu dalších investic do řešení pro podporu technické přípravy výroby a řízení životního cyklu vyráběných produktů (PLM); vesměs v bezprostřední souvislosti s dalšími investicemi do řízení pracovního toku (workflow) a oběhu dokumentů (DMS), jež byly prioritou dokonce ve více než dvou třetinách participujících podniků.V důsledku všech výše zmiňovaných a některých jiných priorit dalších investic do řešení na bázi ICT tak ve střednědobém horizontu příštích cca tří až čtyř let zřejmě bude na tyto investice zapotřebí vynaložit v přepočtu na jednoho zaměstnance participujících podniků dalších cca 24 tisíc Kč – a to i poté, co se zde již celková výše ročních výdajů na pořízení i provoz ICT zvýšila mírně nad předkrizovou úroveň (viz graf 5).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU