Loni v lednu oznámil federální CIO Steven VanRoekel start vládní mobilní strategie, jež pověřuje oddělení a úřady k tomu, aby vyvinuly směrnice pro zařízení, kterým by umožnily přístup na pracoviště, a nabízí řešení spousty dalších mobilních problematik, včetně pravidel pro využití [zařízení] a návrhů na nasazení mobilní technologie do řízení efektivity a poskytování lepších služeb občanům.
V ostrém kontrastu k přístupu, který popisuje Day v případě pobřežní stráže, bylo BYOD poměrně vřele přijato v Komisi pro rovné pracovní příležitosti (EEOC), minimálně na úrovni pravidel. CIO EEOC Kimberly Hancherová popsala kontrolní seznam faktorů, které musí její agentura zvážit předtím, než BYOD politiku prosadí do praxe.
Minulý rok měla Hancherová a další vedoucí EEOC za úkol vyžít s IT rozpočtem o 15 procent nižším než v roce 2011. Proto začali zvažovat BYOD jako jedno z opatření pro snížení nákladů. Vedení EEOC zhodnocovalo, zda EEOC spravuje nějaká utajovaná data, která by byla ohrožena v případě, že by bylo napadeno osobní zařízení uživatele. Podle analýzy nespravuje. Agentura nemá ve svých datových centrech ani nic, co by považovala za citlivé osobně-identifikační informace (tzv. PII – takové informace byly podle Hancherové ze serverů EEOC vymazány před několika lety).
Vedoucí agentury také tvrdí, že zařízení, která s sebou nosí jejich zaměstnanci, by nikomu neumožnila přístup k důležitým systémům infrastruktury. S těmito předpoklady implementovali politiku BYOD.
Vládní zaměstnanci zůstávají u BlackBerry
BYOD je často chápáno jako něco, co vytváří napětí mezi pracovníky a CIO či bezpečnostními představiteli firmy/úřadu. Zaměstnanci chtějí používat svá vlastní zařízení i v práci, management tomu vzdoruje. To však nebyl případ EEOC.
V průběhu implementace BYOD politiky v agentuře udělala Hancherová průzkum mezi zaměstnanci, který zjišťoval, co si o tom myslí. Jen 23 procent jich chtělo na svém pracovišti začít používat své vlastní zařízení, zbývajících 77 procent se rozhodlo zůstat u svých vládních BlackBerry.
„Většina z těch, kdo chtěli zůstat u zařízení poskytovaných vládou, má ten pocit, že práce a soukromí mají být dvěma oddělenými světy,“ říká Hancherová.
Další zaměstnanci v průzkumu uváděli, že pravidla jsou pro ně matoucí a že by na ně v případě souhlasu s politikou BYOD dolehla nová zodpovědnost. Podstatná část pracovníků se rozhodla neparticipovat na BYOD prostě proto, že nevlastní smartphone.
Pro ně to „není záležitost přehození [SIM karty]. Museli by jít a vybrat si zařízení, koupit si ho, platit za něho a platit za hlasové a datové služby,“ dodává Hancherová.
Konec
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU