Tady se v krátkodobém horizontu dají jen těžko očekávat nějaké superrychlé změny. Nejviditelnější bude zřejmě pokrok v oblasti dostupnosti a transparentnosti. Řada úřadů se snaží vést s občany aktivní dialog, což umožňuje lepší zapojení lidí do života města či obce – zlepšení je patrné v možnosti přístupu k informacím, příklady mohou být třeba oblíbené rozklikávací rozpočty obcí nebo přenosy či záznamy jednání zastupitelstev.
S dostupností a transparentností částečně souvisí i koncept tzv. otevřených dat, který by ale vydal na samostatný článek. Ze státních orgánů vypustilo na internet první dataset se značným množstvím informací ministerstvo financí a ti, koho zajímají daňové statistiky, údaje z oblasti hazardních her či detaily státního rozpočtu, si určitě přijdou na své. Sady nejrůznějších dat zpřístupňují také některé státní úřady, například ČSÚ. Otázkou je, kdy je budou následovat další, zvlášť s přihlédnutím k faktu, že stále není zcela úplně jasná hranice, kde vlastně dochází ke střetu se zákonem o ochraně osobních údajů.
Přinesou změny kýžený efekt?
Jednoznačně nejžhavějším tématem pro veřejnou správu v letošním roce je tak zákon o kybernetické bezpečnosti. Experti se shodují, že řada úřadů, které bezpečnost dosud podceňovaly, bude mít poměrně velké problémy. Navíc nikdo netuší, kolik bude ve finále splnění všech požadavků zákona stát.
Státní správu i samosprávy významně ovlivní také nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, známé jako „eIDAS“. Jeho hlavním cílem je zvýšit důvěryhodnost elektronických transakcí a v podstatě jde o umožnění důvěryhodných elektronických služeb napříč celou EU.
Jedna poměrně zásadní novinka, která by mohla vést k určitému oživení aktivit kolem dalšího rozvoje e-governmentu, se objevila koncem listopadu. Vláda schválila „znovuzrození“ Rady vlády pro informační společnost, která by měla kabinetu radit v otázkách ICT. Novému orgánu bude předsedat ministr vnitra, celkově by se na práci rady mělo podílet 20 členů a nezbývá doufat, že vedle politických zástupců zde zasednou i opravdoví odborníci.
Experti v očekávání
Navenek se může zdát, že kolem informatizace státní správy a samospráv se toho děje poměrně dost – není měsíc, kdy by se neuskutečnilo několik workshopů či kulatých stolů zaměřených na tuto problematiku, poměrně aktivní jsou různá profesní uskupení, asociace i neziskové organizace. Z hlediska zapojení rozhodujících hybatelů rozvoje je to ale stále málo a hlavně chybějí konkrétní a jasně definované kroky.
Ze zákulisních informací je patrné, že své aktivity na poli e-governmentu lehce zvyšuje ministerstvo vnitra, občas ale naráží (podobně jako v minulosti) na specifické zájmy dalších resortů. Otázkou také zůstává, co přinese konference ISSS v polovině dubna 2015. V případě posledního ročníku, který se mohl pochlubit i účastí vedení EU a Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka, se toho zástupci veřejné správy ani odborníci od českých politiků mnoho konkrétního nedozvěděli. Příčina byla jasná - nově sestavená vláda řešila úplně jiné problémy než nějaký e-government a nižší úrovně státní správy nebyly ještě stále příliš konsolidované. Nezbývá, než doufat, že letos budou politici i ministerští úředníci daleko lépe připraveni a že se zde podaří nastavit pravidla pro smysluplný rozvoj na delší období.
Autor je manažerem komunikace konference ISSS/V4DIS
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU