Letošní rok se ponese ve znamení nových a lepších způsobů zpracování podnikových dat. Firmy budou zavádět inovace v oblasti umělé inteligence, edge computingu a softwarových robotů k rychlejšímu, efektivnějšímu vytěžení cenných informací z dostupných dat ve snaze získat konkurenční výhodu díky lepšímu rozhodování. Podniky, které budou tyto a další nové trendy ignorovat, riskují rychle postupující existenční krizi.
Zeptali jsme se expertů, jaké technologie budou mít podle jejich názoru největší vliv na digitální transformaci v různých odvětvích. Přední odborníci nabídli svůj pohled na to, jakým směrem by se měly podniky zaměřit, a na některé dopady zavedení těchto převratných technologií.
1. Robotická automatizace procesů (RPA)
Podniky výrazně těží z jednoduchého konceptu – předání rutinních procesních úkonů softwarovým robotům k automatizaci. Technologie nazývaná robotická automatizace procesů (RPA) již s úspěchem slouží progresivním firmám ke snížení pracnosti – výrazně dříve, než si mnozí mysleli, že nalezne v podnikovém prostředí praktické využití.
„Rozvoj technologie a související nárůst užitku robotické automatizace procesů je překvapivě rychlý,“ říká Matt Stevens, generální ředitel bostonské společnosti AppNeta. „Nečekal jsem, že se dočkáme takové inteligence a dalších schopností tak rychle.“
Podle analytické společnosti Gartner RPA překonává všechny ostatní segmenty celosvětového trhu podnikového softwaru a výnosy by letos mohly dosáhnout 1,3 miliardy dolarů. Loni trh vzrostl
o 63 % na 846 milionů dolarů.
„RPA přebírá od zaměstnanců repetitivní a rutinní úkony a umožňuje jim soustředit se na činnosti s vyšší
přidanou hodnotou,“ říká Thomas Phelps, CIO společnosti Laserfiche. „Podniky, které využívají RPA, snímají z pracovníků automatizovatelné úlohy, takže se mohou věnovat úkolům, které pomáhají inovovat nebo zlepšovat zákaznickou zkušenost. RPA přispívá ke zvyšování provozní efektivity, zlepšování kvality a zajišťování compliance.“
V dohledné době lze očekávat, že RPA začnou zavádět i další podniky.
2. Umělá inteligence (AI)
AI pomáhá řešit problémy, na které lidští pracovníci nestačí nebo by jim zabraly neúměrně mnoho času a úsilí, říká Tim Jobling, CTO společnosti Imagen.
„Nedomníváme se, že by někdy brzy stroje vzaly všem lidem práci,“ říká Jobling. „Ale probíhá určitá revoluce nikoli nepodobná té, která vypukla v souvislosti s nástupem osobních počítačů. Technologie umělé inteligence a strojového učení dnes řeší řadu problémů. Zbavují lidi úmorné práce a poskytují nové možnosti zpracování dat ve velkém rozsahu, jaké dříve byly pro člověka nemyslitelné. Umělá inteligence například umožňuje našim zákazníkům pořizovat ve velkém z audiozáznamů metadata, v nichž lze vyhledávat a dále s nimi pracovat. Bez AI by tento proces probíhal ručně nebo spíše vůbec.“
Umělá inteligence hraje důležitou roli i při ochraně proti bezpečnostním hrozbám. Vinay Sridhara, CTO společnosti Balbix, očekává, že tento trend bude v nadcházejícím roce sílit.
„AI slouží bezpečnostním týmům k přesnému vyhodnocování rizik narušení bezpečnosti na základě analýzy stovek miliard signálů z podnikových sítí,“ vysvětluje Sridhara. „Díky AI je možné průběžně analyzovat velké objemy dynamických dat a získávat přehled o bezpečnostní situaci a rizicích v reálném čase. Platformy založené na AI dokonce poskytují kroky k nápravě problémů řazené podle priority, čímž pomáhají rizika snižovat a lépe chránit citlivé informace.“
3. DataOps
Zavedení agilního přístupu ke správě dat s pomocí umělé inteligence a strojového učení může podnikům v roce 2020 pomoci získat konkurenční výhodu, říká Renee Lahti ze společnosti Hitachi Vantara. Kolaborativní přístup k analýze se zapojením různých podnikových funkcí označovaný jako DataOps má značný transformační potenciál.
„Podniky na to postupně přicházejí. Jde přitom spíše o lidský faktor než samotný proces zavádění. Podle společnosti Gartner zatím na metodu DataOps přešlo méně než 1 % potenciálního trhu – ale ti, kdo do tohoto jednoho procenta patří, získávají nesmírnou konkurenční výhodu.“
Chris Bergh, CEO společnosti DataKitchen, vysvětluje, že tento koncept spojuje agilní vývoj, DevOps a některé postupy inspirované výrobou.
„Jde o metodiku, která umožňuje týmům datových vědců úspěšně pracovat i při stoupající složitosti zavádění a správy datové analytiky,“ říká
Bergh. „Bez břemene technického dluhu a neplánované práce se mohou datově vědecké týmy soustředit na to, na co jsou odborníky – tvorbu nových AI modelů a analýz, které pomohou jejich podnikům uskutečňovat své poslání.“
Přístup, který sjednocuje pracovní postupy týkající se datové analýzy, může mít v důsledku vliv na schopnost podniku získávat užitečné poznatky ze svých dat, říká Bergh. „Zlepšuje týmovou spolupráci a omezuje manuální procesy, které snižují produktivitu. DataOps mění neuspořádané a pomalé skupiny zabývající se daty na vysoce výkonné týmy.“
4. Video a jednotná komunikace
Zaměstnanecká zkušenost se stává zásadním faktorem úspěchu firmy – nejen z hlediska produktivity, ale jako nástroj, který pomáhá získávat a udržovat žádané pracovníky. Průzkum zaměřený na nejdůležitější aspekty zaměstnanecké zkušenosti, který mezi téměř třemi stovkami firem udělali výzkumníci z univerzity MIT, přinesl překvapivé zjištění: na vrcholku žebříčku se umístilo video. Investice do audiovizuálních technologií podporují inovace, zlepšují spolupráci a zvyšují produktivitu, jak zjistili výzkumníci.
„Vidíme, že podniky výrazně investují do interaktivních videotechnologií, zejména při rozšiřování agilních metodik do dalších oblastí podniku mimo vývoj softwaru,“ říká Kristine Dery, vědecká pracovnice Centra pro výzkum informačních systémů Massachusettského technologického institutu. „Tato vysoce interaktivní agilní metoda realizace projektů – s každodenními informativními schůzkami – vyžaduje buď osobní setkání, nebo takové technologie, které maximálně věrně napodobí fyzickou přítomnost.“
Dery předpovídá, že videotechnologie budou stále lépe simulovat osobní komunikaci a obohacovat ji o nové funkce, například virtuální realitu (VR) a další interaktivní technologie, zejména v souvislosti se zaplňováním mezer v personálním obsazení distribuovaných týmů.
Podobně Matt Stevens ze společnosti AppNeta očekává v nadcházejících letech comeback jednotné komunikace (UC).
„Kvůli chronickým problémům se spolehlivostí a dalším byla první UC řešení pro podnik tak trochu sázkou do loterie,“ říká Stevens. Ale dnešní nástroje tyto nedostatky odstranily, dodává. „Nejnovější UC nástroje přidávají důležité schopnosti – vizuální funkce a sdílení obsahu. Dokážou skutečně zefektivnit porady a překonávají možnosti osobních schůzek díky zapojení širšího okruhu lidí a jejich aktivní účasti i v dnešních geograficky rozptýlených pracovních prostředích.“
5. Sítě 5G
Dnešní debaty okolo možností technologií 5G poněkud opomíjejí skutečnost, že celoplošného pokrytí se dočkáme až za několik let. To však podnikům nebrání v plánování budoucího využití vysokorychlostního bezdrátového připojení s nízkou latencí.
„Podniky rozvíjejí své 5G strategie ještě před obecnou dostupností těchto sítí,“ říká Jason Hayman, manažer výzkumu trhu ve společnosti TEKsystems.
Dheeraj Remella, CTO společnosti VoltDB, ale varuje, že přehnaná očekávání mohou způsobit potíže. „Pokud se ani operátoři, ani podniky nedokážou vypořádat se záplavou dat, kterou 5G přinese, může latence u procesů, kde zaměstnanci nebo zákazníci očekávají reakci v reálném čase, uvést určité značky nebo technologie v nelibost,“ říká Remella.
Remella doporučuje, aby podniky implementovaly škálovatelné, realtimové datové architektury, které nejen přijímají data, ale umožňují inteligentně, dynamicky rozhodovat nad více datovými toky současně.“
Remella se navíc domnívá, že 5G bude mít dominový efekt. „Přísliby technologií 5G nutí podniky identifikovat existující procesy, které jsou zralé na změnu, a zajistit, že současná IT infrastruktura bude vyhovovat nárokům nových sítí,“ říká. „Z toho důvodu 5G stimuluje zavádění dalších zásadních technologií, od edge computingu přes VR po proudové zpracování dat.“
6. Kontejnery
Kontejnery a mikroslužby přitahují pozornost podniků, které potřebují rychle vyvíjet a škálovat kód, zejména ve spojitosti s IoT nebo cloudem.„Je zajímavé pozorovat, jak projekty IoT vtahují do hry řadu módních technologií jako edge computing, serverless nebo kontejnery, spolu s organizačními strukturami okolo DevOps a mikroslužeb,“ říkán Todd Loeppke, hlavní architekt a CTO ve společnosti Sungard AS.
Řada naši expertů upozorňovala na rychlý rozmach Kubernetes, open sourcového systému pro orchestraci kontejnerů, který automatizuje jejich nasazování, škálování a správu. „Umožňuje vznik zcela nových architektur, které lze rychle škálovat,“ říká Tom Petrocelli, analytik společnosti Amalgam Insights. „Dodavatelé tolik soustředí pozornost na Kubernetes, že tím trpí ostatní technologické platformy. Platforma Kubernetes také pomohla zavést nebo rozšířit řadu dalších technologií, například infrastrukturu typu mesh pro služby nebo kontejnerové produkty pro automatizaci CI/CD pipeline.“
„Kubernetes je nejpopulárnějším způsobem nakládání s kontejnerizovanými aplikacemi a službami běžícími v lokálních i cloudových prostředích a na zařízeních všech typů a velikostí,“ říká Jeff Reser, globální produktový a marketingový manažer společnosti SUSE. „Řídit je potřeba stále více věcí. Automatizace zavádění a orchestrace infrastruktury a aplikací se proto stává nedílnou součástí softwarově definovaných prostředí.“
7. Rozšířená, virtuální a smíšená realita
O technologicky upravených realitách se hodně hovoří, ale praktické uplatnění poněkud pokulhává. Možnosti jsou však lákavé a Bill Bodin, CTO společnosti Kony, která dodává podnikové aplikace, považuje zejména rozšířenou realitu (AR) za přínosnou pro řadu různých odvětví, od kamenných obchodů přes průmyslové aplikace po školení.
„S pomocí AR můžeme rozšířit schopnosti prodejních regálů a produktů v reálném čase. Při údržbě, opravách a v řadě průmyslových aplikací dokážeme vytvořit informační vrstvu nad mechanickým nebo elektrickým zařízením, a poskytovat tak servisním technikům důležité údaje.“
Bodin zmiňuje využití i v oblasti dopravy a cestovního ruchu, kde by se například na letištích mohly cestujícím zobrazovat personalizované virtuální panely. „V bankách můžeme využít rozšířenou realitu k navigování klientů ke správným přepážkám a dynamickému zobrazování jmen a specializací bankovních poradců,“ dodává. „Těm, kdo dělá servis bankovní techniky, například bankomatů, můžeme promítat náhledy poruch interních periferních zařízení a pokyny k bezpečnému odstranění konkrétních problémů.“
Todd Maddox, vědecký pracovník společnosti Amalgam Insights, který se zabývá výzkumem mozku, spatřuje potenciální využití AR/VR také ve vzdělávacích programech. „Virtuální realita má velký potenciál při školení a výuce tzv. měkkých dovedností, zejména mezilidských dovedností jako empatie, komunikace a podobně,“ říká Maddox. „Technologie VR a AR jsou velmi efektivní, protože jsou založené na zkušenostním učení a protože současně aktivují více různých center učení a výkonu v mozku včetně kognitivních, behaviorálních, emočních a zkušenostních systémů.“
8. Internet věcí (IoT) a edge computing
Podle výzkumné studie společnosti CompTIA z roku 2019 se zhruba třetina amerických firem domnívá, že jim IoT strategie pomohou k vyšším výnosům zvýšením výroby, monetizací dat nebo podporou prodeje produktů a služeb.
Todd Loeppke ze společnosti Sungard vidí pokroky v IoT edge computingu, ale také potřebu AI a ML nástrojů ke zpracování generovaných dat, aby byla pro podnik snáze využitelná.
„Velká data existují již zhruba deset let, ale skutečný problém je nalézt způsob, jak z nich získat smysluplné informace pro podnikové účely,“ říká Loeppke.
„Tradiční nástroje podle mého názoru poslouží jen omezeně. Díky lepší dostupnosti technologií ML bude moci více firem poskytovat lepší zákaznickou zkušenost a pravděpodobněji dokážou monetizovat data, která za roky nashromáždily.“ Někteří z odborníků, s nimiž jsme hovořili, zmiňovali přínosy inteligentního zpracování dat – včetně jejich vyčištění – na okraji sítě ještě před nahráním do cloudu.
„Na čem lidem skutečně záleží, je interakce s reálným světem, což vyžaduje inteligenci v koncovém bodu,“ říká Sumir Karayi, zakladatel a generální ředitel společnosti 1E. „Proto si myslím, že edge computing nahradí IoT. Lidé považují IoT za ,hloupou‘ technologii, která se připojuje do cloudu a dodává do cloudu informace, ale sama není inteligentní. A mají pravdu, protože připojená zařízení generují ohromné objemy dat, nad nimiž nemáme kontrolu. Oproti tomu edge computing umožňuje lokální rozhodování a poskytuje větší kontrolu nad osobními údaji.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU