Poslední bod důsledků v posledním odstavci předchozí části pramení z jiného experimentu, který Centola provedl. Do uzavřené sítě, do které šlo vstoupit pouze na základě pozvánky, se opakovaně vraceli spíše uživatelé, kteří obdrželi více „signálů“ indikujících, že se ke službě připojují i ostatní; jak se ukázalo, „horlivci“, kteří se do sítě připojili mezi prvními, měli k jejímu opakovanému používání menší tendenci.
3. Použitelnost: Dejte uživatelům něco dobře známého
Přesvědčení lidi k používání aplikací pro zdravý životní styl není vždycky o sbírání dat každých 60 sekund a poskytování zpětné vazby v reálném čase o tom, co to všechno znamená. Doktor C. Anthony Jones poznamenává, že pacienti často chtějí zdánlivě „obyčejnou“ aplikaci, která jim například umožní objednat si prostřednictvím smartphonu vyšetření u lékaře.
Výzvou pro vývojáře je samozřejmě zajištění toho, aby tato aplikace zas tak obyčejná nebyla – podle Jonese by objednávka k vyšetření neměla být složitější než rezervace stolu v restauraci. Klíčovým faktorem je zde demografie. Ve Spojených státech zažilo hnutí zdravého životního stylu největší rozmach v polovině 90. let, kdy dosáhla věku 50 let poválečná „baby-boom“ generace a odborníci na marketing v tom vycítili příležitost. Začali apelovat na zájmy této generace jako nikdy předtím. Wellness aplikace cílí na lidi, kteří nejsou tak technicky zdatní.
Vývojáři těchto aplikací se zdaleka nezaměřují pouze na jednoduchost používání. Záleží dokonce i na typu písma. Například jeden výzkum MIT dokázal, že „humanistické“ fonty – se zakulacenými písmeny a čísly, které vypadají, jako by byly psané rukou, se seniorům čtou lépe než fonty s ostrými hranami.
4. Domácí péče: zjednodušte ji a zapojte všechny
Pro seniory je velice důležitá mobilita, která je součástí přání zachovat si nezávislost a vyhnout se institucionalizované péči. To není překvapivé – mnozí dnešní senioři jsou zdravější, bohatší, vzdělanější a různorodější než kdy předtím.
Do dnešní doby zůstává vliv technologií na udržování seniorů v domácí péči nízký. Přestože v jednom výzkumu z roku 2008 celých 60 procent seniorů nad 65 let tvrdí, že by rádi používali nějaké zařízení, jako například monitor aktivity, pokud by to znamenalo prodloužení pobytu doma, procento starších lidí používajících taková zařízení je mnohem nižší. (Platí to i pro Velkou Británii a západní Evropu obecně, kde taková zařízení dotují vlády.) Mezi množství obav se řadí obavy o soukromí, cenovou dostupnost, dostupnost technické podpory a nedostatek důvěry k technologiím; navíc tyto obavy sdílí pacienti s těmi, které se o ně starají. Obavy se však snižují v případě, že se o seniora stará jejich dospělý potomek (a ne manžel/ka).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU