Na základě našich pozorování existují tři obvykle používané způsoby instalování ERP: Velký třesk, Franchising a "ranařský přístup". V rámci tohoto nejambicióznějšího a nejobtížnějšího přístupu k implementaci ERP se firma zbaví veškerých svých stávajících systémů najednou a instaluje v celém podniku jediný systém ERP.
VELKÝ TŘESK
V rámci tohoto nejambicióznějšího a nejobtížnějšího přístupu k implementaci ERP se firma zbaví veškerých svých stávajících systémů najednou a instaluje v celém podniku jediný systém ERP. Ačkoliv tato metoda v raných dobách zavádění ERP dominovala, vzhledem k potřebě přechodu starých systémů na nové milénium se už dnes něčeho takového odváží jen málokdo, neboť to vyžaduje mobilizaci a provedení změn naráz v celé firmě. Většina hororových historek o implementacích ERP pochází právě z konce 90. let a slouží jako varovný příklad pro ty, kteří by chtěli použít tuto strategii i dnes. Získat všechny pro spolupráci a dosáhnout toho, aby všichni najednou akceptovali nový softwarový systém, je obrovský úkol, hlavně proto, že tento nový systém zpravidla nebude mít žádné zastánce. Nikdo ve firmě nemá žádné zkušenosti s jeho používáním, takže nikdo si nemůže být jistý, jestli bude fungovat. ERP navíc nevyhnutelně přináší kompromisy. Řada oddělení má počítačové systémy, které byly pečlivě cizelovány, aby vyhovovaly zavedeným způsobům práce. Ve většině případů ERP nenabízí stejný rozsah funkčnosti ani pohodlí plynoucí z toho, že uživatelé systém důvěrně znají. V řadě případů může pokulhávat i rychlost nového systému, protože slouží celé firmě a ne jen jednomu oddělení. Implementace ERP vyžaduje přímý mandát od CEO.
STRATEGIE FRANCHISINGU
Tento přístup vyhovuje velkým nebo diverzifikovaným firmám, jejichž podnikové jednotky nemají mnoho společných procesů. V každé jednotce jsou instalovány nezávislé systémy ERP, přičemž společné procesy, jako finanční účetnictví, jsou propojeny v celém podniku. Tento způsob se stal nejobvyklejší metodou implementace ERP. Ve většině případů firemní jednotky mají své vlastní „případy“ ERP – tedy vlastní systém a databázi. Tyto systémy se propojují jen ke sdílení informací, které je potřebné, aby korporace získala celkový přehled o výkonech ve všech podnikových jednotkách (např. příjmy vytvářené podnikovou jednotkou), nebo v případě procesů, které se mezi jednotlivými podnikovými jednotkami příliš neliší (např. zaměstnanecké benefity). Tyto implementace obvykle začínají demonstrací nebo pilotní instalací v některé z velkoryseji naladěných a trpělivějších podnikových jednotek, kde – pokud se něco vymkne z ruky – to nenaruší chod korporace. Jakmile projektový tým systém nastaví a vychytá všechny „mouchy“, začne o ERP přesvědčovat i další jednotky, přičemž první implementace se používá jako svého druhu reference, navíc přímo „v domě“. U této strategie počítejte s delší dobou implementace. Je zajímavé, že řada firem, které původně instalovaly ERP s použitím franchisingové strategie, se nyní snaží konsolidovat a zredukovat co nejvíce z oněch různých „případů“ ERP do co nejmenšího počtu, nebo pokud možno jen na jeden pro celou firmu.
RANAŘSKÝ PŘÍSTUP
V této metodě diktuje utváření procesů samotný ERP, přičemž pozornost je zaměřena jen na několik klíčových procesů, jako třeba ty, které jsou obsaženy ve finančním modulu ERP systému. Tato strategie (v angličtině označovaná jako „slam dunk“) se obvykle hodí pro menší firmy, u nichž se očekává, že do ERP dorostou. Cílem tady je rychle dosáhnout fungujícího ERP a vyhnout se složitostem reingeneeringu tím, že se použijí „hotové“ procesy ERP. Jen málo firem, které k ERP přistupovaly touto metodou, může hovořit o tom, že se jim nový systém výrazně vyplatil. Většina z nich jej používá jako infrastrukturu, která podporuje další intenzivnější úsilí ve směru nových instalací. Mnozí ale zjistili, že takto ranařsky zavedený ERP není o moc lepší než jejich starý systém, protože nenutí zaměstnance k tomu, aby měnili staré zvyky. Ve skutečnosti pak může být dřina s reingeneeringem procesů po tom, co tento systém byl instalován, ještě náročnější, než kdyby žádný nebyl, protože tou dobou už bude ve firmě jen málo lidí, kteří budou mít pocit, že nový systém je pro ně nějak přínosný.