Rentabilita využití RFID

Informace o přínosech využití RFID – radiofrekvenční identifikace – jsou v současné době hromadně nabízeným artiklem. Jejich obsah osciluje od orwelovských vizí přes optimistické odhady až po studie nevyužitelnosti. Každá úroveň má svoje užitečné jádro. Rentabilita vize spočívá v tom, že bez ohledu na strašáky Velkého bratra bude nasazování RFID pokračovat, a proto je nutné s tím počítat.

Je vhodné mít připravenu dlouhodobou strategii a vytipované oblasti, kde všude je možné tuto bezkontaktní identifikaci využít. Rentabilita odhadů spočívá v ceně provedené analýzy. Umožní nám spočítat přínosy nasazení RFID při splnění určitých podmínek. Rentabilita studií nevyužitelnosti spočívá v protiváze k šíření nepodloženého optimismu.

Hlavním principem RFID je jednoznačná identifikace na úrovni položky a pouze takto je nutné o této technologii uvažovat. Vše ostatní je nadstavbou. O rentabilitě mohu tedy hovořit pouze tam, kde mi žádná či nedostatečná identifikace způsobuje ztráty, a tam, kde by mi správná nezkreslená informace pomohla ke správnému rozhodnutí, k bezchybnému řízení.

Příkladem rozdílného přístupu může být například správa majetku. Vizí je automatická on-line evidence všech pohybů každého předmětu. To mohu dosáhnout aktivními tagy za předpokladu, že jednotlivé místnosti jsou izolované proti průchodu rádiových vln a tagy není možné od předmětu oddělit. V opačném případě získám evidenci nedestruovaných tagů v dosahu čteček. Uvažujme o společnosti, která eviduje okolo 2 000 položek ve 30 místnostech. Takové řešení by stálo okolo 3 mil. Kč pouze za RFID infrastrukturu bez nákladů na úpravu stavby a informačního systému a znemožnilo by používání Wi-Fi či mobilních telefonů. Na druhé straně stojí jednoduché řešení za 300 tis. Kč včetně integrace s jakýmkoli informačním systémem. Přitom přínosem obou řešení je naplnění smyslu inventarizace, tedy porovnání skutečného stavu s evidovaným.

S komplikacemi se setkáme při vyhodnocování efektivity nasazení RFID v oblasti sledování položek při výrobě, dopravě a skladování. Je to sociálně velmi choulostivá záležitost. Přiznat, že se nám ztrácí 5 % výrobků neznámo kam, znamená najít viníka. Což ovšem nebývá snadné a navíc: příležitost dělá zloděje. Zrychlení práce ve skladech a zpřesnění informací o výrobě po nasazení RFID znamená, že nebude potřeba již tolik zaměstnanců a proto musíme mít připravenu alternativu, např. použít jejich schopností pro další rozvoj. Jinak jsme neušetřili.

ODKUD ZAČÍT?

Názorů je mnoho. Z mého subjektivního pohledu vidím tři cesty, které mají společný začátek. Tím je jasná koncepce rozvoje subjektu – podniku, nemocnice, úřadu... Všechny kroky, bez ohledu na cestu, musejí být v souladu s tímto záměrem.

První cesta vede od komplexní analýzy procesů přes posouzení jejich nutnosti či možnosti změny až k nalezení těch, které lze efektivně podpořit implementací RFID. Tato cesta je nejdražší (analýzu musejí provést velmi zkušení specialisté), vyžaduje velké nasazení všech zúčastněných, ale umožní nalézt nejvíce příležitostí ke zvýšení produktivity, ať již k tomu použiji RFID, čárové kódy či „pouze“ rozum.

Druhou možností je začít řešit nejpalčivější problémy: ztráty způsobené omyly, nedbalostí nebo úmyslem, vysoké náklady způsobené pracností, bezpečnostními opatřeními nebo nevhodnými stereotypy a podobně. Postupujeme od nejdražších k nejlevnějším.

Poslední cestou, která je dnes nejčastější, je zkopírování izolovaného, jinde úspěšného projektu. Pouze odhadneme podobnost situace a řekneme: když to mělo přínos tam, ušetříme také. Zjistíme to pak. Do této kategorie můžeme zařadit i situaci, kdy nás vnější tlak k zavedení RFID donutí. Společným znakem je, že na začátku nestojí detailní kalkulace. Je to trochu sporné, ale obcházíme choulostivé otázky, vyhýbáme se nákladům na komplexní analýzu a navíc to funguje.

RENTABILITA A IMPLEMENTACE

Rentabilitu ovlivní také volba RFID systému a cena implementace. Již jsem zmínil rozdíl při použití aktivních a pasivních tagů. Obecně platí, že čím delší čtecí vzdálenost mezi anténou čtečky a tagem, tím více peněz musíme vydat. Příklad byl již uveden pro správu majetku. Použití frekvence 125 kHz je cenově nejdostupnější. Čtecí vzdálenost je sice velmi malá, ale stačí pro velké množství aplikací. Takových, kde si musíme být jisti, kterou tagem označenou položku čteme. Způsob značení je ovšem nutné ošetřit procesně. Drtivá většina aplikací využívá systémy se čtecí vzdáleností do 50 cm.

Cenu implementace ovlivníte, jak jinak, výběrem dodavatelů. Nejlevnější budou vaši vlastní zaměstnanci, kteří se rychle ve svém volném čase vyškolí v potřebných oborech. Bohužel lze předpokládat nedostatek pochopení z jejich strany. Pak bude nutné použít běžný způsob – s partnery. Podle šíře nasazení a hloubky integrace je dobré zvolit zkušenější a větší firmu, která vás zbaví starostí jak s instalací, tak i integrací do vašeho prostředí.

Nejčastější případy implementace RFID

Přístupové systémy: řízení vstupů osob do objektů a pohybů uvnitř. Autorizace.
Výroba: přesné řízení a optimalizace procesu díky souladu materiálového a informačního toku.
Logistika: zrychlení procesu, odstranění lidských chyb a zpřesnění evidence.
Správa majetku: jednoznačná identifikace každého předmětu. Vyloučení formálního provádění.

Autor je projektovým manažerem společnosti Hewlett-Packard.