Carlo Carbetta, ředitel náborového provozu v personální agentuře CIO Partners of Atlanta, popisuje podnikového analytika jako styčného důstojníka mezi funkčními oblastmi, jako jsou finance, HR či marketing, a technickými – například vývojem. Mnozí úzce spolupracují s projektovými manažery a jsou zapojeni do vývoje softwaru či do procesního řízení.
Podnikoví či byznys analytici se stali žhavým zbožím především díky výrazné závislosti firem na technologiích. Jejich specialitou je totiž právě pověstné překlenutí mezery mezi byznysem a informačními technologiemi – to je s postupujícím technologickým vývojem nejen stále důležitější, ale také obtížnější.
Proč jej potřebujete: Podniky obvykle neinvestují do IT projektů bez existence jasných přínosů. Dobrý podnikový analytik je schopen vytvořit řešení pro konkrétní problém v oblasti obchodu či provozu a fungovat jako pojítko s technology, kteří jej následně realizují. „Bez fungujícího analytika společnosit hrozí, že nové projekty nevyřeší problémy, kvůli nimž byly realizovány,“ říká Jeff Miller ze společnosti Aetea. „Důsledkem jsou pak protahující a prodražující se projekty, nižší návratnost investic či různé manuální dodělávky. CIO také riskují negativní reakce od vnitropodnikových ‚zákazníků‘, nepodaří-li se mu dodat slibovaná řešení ve funkční podobě.”
Požadované dovednosti: Ideální kandidát by měl mít deset či více let zkušeností (pokud možno v určitém odvětví), alespoň bakalářské vzdělání technického typu a magisterský titul z oblasti ekonomie či MBA. Mezi klíčové dovednosti patří dobrá schopnost vyhodnocovat riziko, umění vyjednávání a řešit problémy či konflikty, a dále znalost softwarových systémů, jako je Rational Unified Process. Nezbytná je předchozí praxe – hledejte podnikové analytiky, kteří v minulosti pracovali jako programátoři či analytici, případně ty, kdo mají zkušenosti s vývojem či s kontrolou kvality.
Jak je najít: Personalisté doporučují zaměřit se na vaše vlastní odvětví či na odvětví příbuzná. Dobrou líhní jsou velké společnosti s interními vývojovými týmy a se složitou vnitřní infrastrukturou. Slibné kandidáty na pozici podnikového analytika lze ale objevit také na akademické půdě – patrně jim ale bude chybět provozní praxe, zejména zkušenosti s procesy.
Co chtít: Dobré komunikační dovednosti a umění zaměřit se na detail. Podnikový analytik musí doslova žít procesy a dívat se na ně z hlediska konfliktů či změn – v celém jejich průběhu. Musí být samozřejmě schopen se učit novým procesům, schopný analytik se ovšem nové obchodní koncepty nejen naučí, ale dokáže je též promítnout do konkrétní definice projektu IS.
Proces výběru: Zeptejte se kandidáta, jak náklady na jeho plat ospravedlní návratnost projektu. Dobrý kandidát by měl být schopen uvést konkrétní příklady, proč je podnikový analytik pro úspěch projektů nezbytný. Pokud to nezvládne, nebyl by asi pro tuto pozici vhodný. Platové rozpětí těchto specialistů je poměrně široké (v závislosti na odvětví a specifických odborných znalostech či specializacích) – od 75 do 150 tisíc Kč měsíčně.
Vychovejte si vlastního: Lidé se schopností dobře komunikovat v kolektivu a s ochotou aktivně se zapojit jsou vhodnými kandidáty. Hledejte právě takové osobnosti mezi svými vývojáři či specialisty na kontrolu kvality. Programátoři, již vynikají ve schopnosti definovat požadavky na nová řešení a kteří dokáží dobře jednat se zákazníky, jsou výtečnými kandidáty – dokonce i v případě, že po technické stránce nepatří mezi vaše nejlepší.
Utrpení mladého analytika: Nekonečné tabulky a kontroly dat
Pod pozicí „analytik“ si v českém pracovním prostředí lze představit ledacos, ovšem jen zřídka se bude jednat o post s tak významnou zodpovědností, úrovní „byznys“ a zároveň technologických znalostí a výší ohodnocení, jaké by odpovídaly našemu pojetí podnikového analytika.
Ostatně podobné jsou i zahraniční zkušenosti – nedávno publikovaný průzkum společnosti Ventana Research kupříkladu odhalil, že přestože podnikový či obchodní (business) analytici by měli věnovat pozornost úpravě rozhodovacích procesů a aktivit podniků v zájmu dosažení požadovaných cílů (tedy sledovat, jak si podnik, zejména obchod, vede a podle toho doporučovat změny strategie) většina z nich ve skutečnosti tráví svůj pracovní čas kontrolou kvality a spolehlivosti sbíraných dat.
V našich podmínkách je podnikový analytik často jakýmsi specializovaným účetním či statistikem (ať už v oblasti obchodu, výroby nebo jiné), jehož úkolem je zpracovávat obchodní (či jiná) data, jen zřídka má ale možnost se skutečně podílet na následné aplikaci výstupů při určování či korigování podnikové strategie. Koneckonců mnoho analytiků tráví svůj čas nikoliv přemýšlením, ale otrockou prací s rozsáhlými tabulkami – tvorbou sestav, hledáním chyb a přípravou výstupů. V takové situaci analytikům vlastně ani nezbývá čas pro přípravu podkladů pro skutečné strategické rozhodování. Nezřídka je navíc problém, jak donutit jednotlivá oddělení, aby poskytla svá data ve formě kompatibilní se zbytkem podniku a spolupracovala na tvorbě metrik.
Velkou výhodu mají v takovém případě podniky, jejichž informační systémy obsahují moduly typu BI, v nichž jsou potřebné výstupy či metriky buď přednastaveny, nebo je poměrně snadné je dotvořit a rychle získat použitelné a spolehlivé výstupy za celý podnik. Analytikům tak zbývá čas na to, co by mělo být jejich hlavní prací – přemýšlení.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU