;

Odhalte včas podvodníky ve své firmě. Víme, jak na to.

16. 6. 2011

Sdílet

Poznali byste typického podvodníka dnešního světa? Nejčastěji je jím muž ve věku 36 až 45 let, který pracuje ve finančním oddělení nebo na jiné pozici související s firemními financemi. Ve společnosti působí déle než 10 let, a to na úrovni vyššího managementu. Tato a další zajímavá zjištění vyplynula z průzkumu mezinárodní sítě poradenských společností KPMG Who is the typical fraudster – KPMG Analysis of global patterns of fraud. Aktuální materiál se zakládá na 348 reálných případech zpronevěry, které pro své klienty řešily kanceláře KPMG v 69 zemích světa.

Typický defraudant? Muž středního věku

Typický podvodník se věkově pohybuje mezi 36 až 45 lety, přičemž muži tvoří bezmála 90 procent všech vyšetřovaných pachatelů. Podíl žen je mezi vyšetřovanými vyšší v Americe (22 procent), Asii a Tichomoří (23 procent) a naopak nižší v Evropě, na Středním východě a v Africe (8 procent). V 60 procentech vyšetřovaných případů pracoval pachatel pro společnost před zjištěním podvodného jednání déle než pět let, přičemž 33 procent bylo ve společnosti zaměstnáno dokonce 10 let a více. Průzkum také zjistil, že od počátku podvodného jednání do jeho odhalení průměrně uplynou 3 roky.

Šéfové firem páchají podvody stále častěji

Z pouhých 11 procent členů nejvyššího vedení, kteří se na podvodech podíleli v roce 2007, kdy KPMG realizovala svůj první průzkum tohoto typu, se procento generálních ředitelů podílejících se na podvodném jednání vyšplhalo na 26 procent. Podle studie totiž vedoucí pracovníci firem dokážou lépe obejít interní obranné mechanismy, což jim v kombinaci s důvěrou, které se v rámci firmy těší, vytváří dokonalé podmínky pro spáchání podvodu.

Čeští podvodníci pracují v oddělení nákupu nebo prodeje

Na rozdíl od celosvětových statistik, ze kterých vychází jako vůbec nejnáchylnější k podvodům zaměstnanci finančního oddělení, v České republice nejčastěji na čele figurují pracovníci oddělení nákupu a prodeje. Podle průzkumu bylo 89 procent osob vyšetřovaných ve střední a východní Evropě zaměstnáno u firmy déle než tři roky (z nichž více než polovina déle než šest let). V 52 procentech případů probíhalo podvodné jednání po dobu delší než tři roky, teprve pak bylo odhaleno.

Typický podvodník nepracuje sám

Z dalších zajímavých závěrů průzkumu vyplývá, že v 61 procentech případů má podvodník k ruce komplice. Nejčastěji se jedná o dodavatele (48 procent) a zákazníky (22 procent). Pravděpodobnost, že pachatel spolupracuje na podvodném jednání s dalšími osobami, se výrazně zvyšuje u mužů (64 procent) než u žen (33 procent).

Signály bývají ignorovány

Průzkum dále definoval několik varovných signálů, které mohou pomoci podvodníka identifikovat. Patří mezi ně i fakt, že si zaměstnanec nebere dovolenou, nestojí o povýšení a neuvádí k tomuto rozhodnutí žádné důvody. Jeho životní styl se zdá být v nepoměru k předpokládaným příjmům. Tyto signály však společnosti často ignorují – v roce 2011 na ně reagovalo jen šesti procent ve srovnání s téměř čtvrtinou (24 procent) z celkového počtu šetřených případů v roce 2007. Ve střední a východní Evropě se situace jeví v pozitivnějším duchu – na varovné signály společnosti v posledních třech letech reagovaly ve zhruba 11 procentech případů.

Firmy o zpronevěrách mlčí

Celosvětová analýza ukazuje, že pouze 23 procent zjištěných případů podvodného jednání bylo oznámeno veřejně a 46 procent uvnitř organizace. Proti tomu bylo ve střední a východní Evropě interně komunikováno méně než 30 procent případů podvodného jednání a pouze 11 procent jich bylo zveřejněno. K oznámení státním orgánům došlo ve střední a východní Evropě pouze ve dvou procentech případů, což je ve srovnání s celosvětovým průměrem (13 procent) a západní Evropou (11 procent) naprosto zanedbatelné číslo.

Jako nejčastější formu postihu podvodného jednání zvolili respondenti ze střední a východní Evropy disciplinární opatření, která byla přijata ve 33 procentech případů, následovala rezignace a dobrovolný odchod (24 procent). Nicméně právní kroky byly podniknuty pouze v 17 procentech případů a civilní náhrada škody byla uplatněna pouze ve dvou procentech.

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality