Vyplývá to z žebříčku zveřejněného na konferenci ISC’12 v Hamburku. Sequoia používá mikroprocesorovou architekturu Power, která se běžně využívá také v komerčních podnikových systémech. Sequoia dokáže zpracovávat úlohy rychlostí 16 petaflops. Pro srovnání – systém dosahující rychlosti 10 petaflops dokáže spustit simulaci reakce lidského srdce na nový lék do dvou dnů. Systému o výkonu jeden petaflop by stejný výpočet trval dva roky. Systém o výkonu 16 petaflops dokáže nabídnout například čtyřicetinásobné zlepšení při předvídání zemětřesení.
SuperMUC je postaven na serverech IBM System x iDataPlex Direct Water Cooled dx360 s více než 150 000 jádry a je schopný dosáhnout výkonu tří petaflops. To odpovídá výkonu 110 000 osobních počítačů. Díky systému chlazení je systém i přes svůj vysoký výkon o 40 % efektivnější než srovnatelné systémy chlazené vzduchem. SuperMUC tak údajně ušetří Leibnizovu výpočetnímu centru jeden milion eur ročně jen za náklady na energie.
Kromě toho, že se superpočítače neustále zrychlují a zmenšují, jsou také dostupnější. Například Sequoia představuje pro firmu nebo univerzitu příležitost pořídit petaflopsový počítač o velikosti pěti racků. Japonský superpočítač K Computer, který byl dříve v TOP500 jedničkou, by k výkonu pouhého jednoho petaflopu potřeboval celých 80 racků.
Nejrychlejším evropským superpočítačem je další stroj IBM – SuperMUC z Leibnizova výpočetního centra (Leibniz-Rechenzentrum) v Mnichově. Ten je navíc prvním komerčně dostupným superpočítačem chlazeným horkou vodou.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU