Již dlouhou dobu se snaží vědci přidat do budoucích počítačů jedinečné škálovací funkce, díky nimž vzniknou nové softwarové aplikace a které pomohou zlepšit interakci mezi člověkem a strojem. V příštím roce plánuje společnost Intel zapojit oborové a akademické partnery tak, že jim poskytne minimálně sto kusů těchto experimentálních procesorů.
Začátkem roku 2010 zahrne Intel klíčové funkce těchto superprocesorů do nové řady procesorů Intel Core a v průběhu příštího roku představí také šesti- a osmijádrové procesory. Experimentální čipy disponují 48 plně programovatelnými výpočetními jádry, což je prozatimní rekord. Jsou také vybaveny integrovanou vysokorychlostní sítí a využívají nových metod pro správu napájení, které umožňují všem 48 jádrům fungovat vysoce efektivně. V klidovém stavu se spotřeba pohybuje okolo 25 wattů a při maximálním výkonu stoupne na 125 wattů. To je asi tolik jako v případě dnešních procesorů Intel nebo dvou standardních žárovek.
Intel má v plánu zjistit, jak na experimentálním čipu nejlépe naplánovat a zkoordinovat velké množství jader, a v budoucnu chce těchto znalostí využít při výrobě běžných procesorů. Například notebooky s tak velkým výpočetním rozsahem by mohly „vidět“ obdobně jako člověk. Představte si, že od počítače dostáváte virtuální lekci tance nebo při on-line nákupu využíváte 3D kameru notebooku a rovnou se ve vybraných šatech vidíte.
Tento druh interakce by mohl zcela odstranit klávesnice, dálkové ovladače nebo joysticky pro hraní her. Někteří vědci se domnívají, že počítače budou dokonce umět číst mozkové vlny, takže by stačilo pomyslet na určitý úkol – například diktovat počítači slova – a stroj by jej ochotně splnil, aniž byste se pohnuli či řekli cokoli nahlas.
„S procesorem, jako je tento, si můžete představit budoucí datová centra, která budou výrazně energeticky efektivnější než dnes, a ušetří tak významné náklady na energie i fyzický prostor,“ řekl Justin Rattner, šéf Intel Labs a Chief Technology Officer společnosti Intel. „Do budoucna očekávám, že si tyto pokročilé technologie najdou cestu do běžných zařízení stejně, jako si pokročilé automobilové technologie typu elektronické řízení motoru (EEC), airbagy či brzdy s ABS našly cestu do všech vozidel.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU