Insolvenční zákon pomůže českým firmám

Nový insolvenční zákon (označovaný také jako zákon o úpadku a způsobech jeho řešení) vstoupil v platnost.
„Řada dlužníků se může likvidaci úplně vyhnout či alespoň zachránit fungující části podniku. Zároveň věřitelé mají větší šanci své peníze získat zpět a insolvenční řízení zásadně ovlivňovat. Oproti minulosti se navíc celé řízení výrazně zrychluje,“ řekl Miroslav Dubovský, partner advokátní kanceláře Lovells.

Na pomoc firmám přichází moratorium

Firmy se mohou pokusit odvrátit úpadek za pomoci právní novinky – takzvaného moratoria. Jeho úkolem je chránit firmu před věřiteli po dobu nejvýše tří měsíců. „Dlužník tak dostává jakýsi oddechový čas, v jehož rámci by se měl aktivně snažit o překonání úpadku. Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku, nicméně zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení,“ vysvětlil Filip Hanzlík, odborník na insolvenční právo advokátní kanceláře Lovells.

Aby se insolvenční soud návrhem na vyhlášení moratoria vůbec zabýval, je nezbytné, aby s tímto návrhem souhlasila nadpoloviční většina věřitelů dlužníka, počítáno podle výše jejich pohledávek. Moratorium skončí po uplynutí doby stanovené soudem, nicméně může být soudem zrušeno i dříve: „Zejména pokud to navrhne většina věřitelů nebo pokud se ukáže, že dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje či vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr,“ dodal Filip Hanzlík. Se souhlasem nadpoloviční většiny věřitelů může dlužník také předložit soudu návrh na prodloužení moratoria o dalších nejvýše 30 dnů.

Ochrana před věřiteli může firmu dostat z nejhoršího

Insolvenční zákon dlužníkovi také umožňuje uspokojovat přednostně závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Týká se to ale pouze závazků vzniklých do 30 dnů před prohlášením moratoria a po jeho prohlášení. „Jde o zvláštní případ zákonem povoleného zvýhodňování určitých věřitelů. Zákon stanovuje, že není možné vypovědět určité smlouvy, respektive odstoupit od nich z důvodu prodlení dlužníka s placením svých závazků plynoucích z těchto smluv. V praxi jde nejčastěji o smlouvy na dodávky energií a surovin.“

Ochrana může být případně aplikována i na další smlouvy o dodávkách zboží a služeb za podmínky, že ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu tří měsíců. „Podmínkou ale je, že dlužník hradí alespoň závazky plynoucí z těchto smluv vzniklé v průběhu moratoria v souvislosti se zachováním provozu podniku,“ Filip Hanzlík.

Reorganizace může zachránit alespoň část podniku

Řešení úpadku prostřednictvím reorganizace je další variantou, jak se vyhnout úplné likvidaci a zachránit alespoň část firmy. Reorganizace umožňuje velkým obchodním společnostem, které se ocitnou v úpadku, restrukturalizovat své závazky pod dohledem soudu a přitom pokračovat v podnikání. „Reorganizace však přichází v úvahu pouze u dlužníků, jejichž výše ročního obratu za poslední účetní období dosáhla 100 milionů korun, nebo kteří zaměstnávají na plný úvazek nejméně 100 zaměstnanců,“ řekl Filip Hanzlík a dodal: „Smyslem tohoto zákonného filtru je uplatnit reorganizaci pouze u firem, u nichž lze očekávat smysluplný průběh reorganizace a naplnění jejího účelu.“

Firmě však může být soudem reorganizace povolena i v okamžiku, kdy nesplňuje stanovená kritéria obratu a počtu zaměstnanců: „Soud může udělit výjimku, pokud dlužník ve stanovené lhůtě předloží reorganizační plán schválený nejméně nadpoloviční většinou všech zajištěných věřitelů a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů.“

Větší šance věřitelů získat své peníze zpět

Věřitelé mohou díky novým pravidlům insolvenčního řízení mnohem více ovlivňovat jeho průběh. Za určitých podmínek mohou věřitelé odvolat insolvenčního správce a mají silnější slovo při jeho jmenování. „Věřitelé mohou zvolit způsob řešení úpadku, který se uplatní vůči dlužníkovi. Pokud se neshodnou, soud ve lhůtě tří měsíců od data schůze věřitelů rozhodne o způsobu řešení úpadku sám.“

Rovněž se významně zlepšila pozice zajištěných věřitelů. „Ti získají výtěžek ze zpeněžení podstaty po odečtení nákladů na realizaci prodeje (do výše 5 % z výtěžku), nákladů na správu majetku (do výše 4 %) a odměny insolvenčního správce,“ uzavřel Filip Hanzlík, odborník na insolvenční právo advokátní kanceláře Lovells.