Pokud jste uvažovali, zda se dnešní výpočetní zařízení nepřesune ze zápěstí, nosu a jiných částí těla přímo do hlavy, vědci vám potvrdí, že ano.
Výzkumní pracovníci z Harvardské univerzity a čínského Národního centra pro nanovědu a technologie dokázali injekčně vpravit flexibilní elektroniku přímo do mozkové tkáně, kde umožnila přímé sledování a stimulaci mozkových buněk.
Tyto pokusy otevírají nové možnosti v medicíně a vývoji rozhraní pro komunikaci mezi mozkem a strojem – tedy ovládání strojů „silou vůle“. V praxi se jedná například o řízení invalidního vozíku pouhou myšlenkou.
Harvardský chemik Charles Lieber a jeho spolupracovníci pracovali s pružnými síťkovými strukturami nepatrných rozměrů vyrobenými z vodivých polymerových vláken osazených tranzistory a elektrodami. Síťku srolovali, vložili do injekční jehly o průměru 100 mikrometrů a vpravili do myšího mozku, kde se síťka rozvinula.
Podle zprávy z výzkumu je síťka z větší části porézní a dokáže se roztáhnout, aby vyplnila biologické dutiny. Spojila se s mozkem a myši ani po pěti týdnech nevykazovaly žádné významné známky imunitní reakce na cizorodý materiál.
Síťka byla pomocí extrémně tenkých vodičů připojena k počítačům, takže bylo možné zaznamenávat aktivitu mozkových buněk a stimulovat je. Dalším cílem vědců je bezdrátové spojení implantátu s okolním světem. Nová technology by mohla sloužit k opravě mozku poškozeného mrtvicí nebo Parkinsonovou chorobou.
Na elektronických mozkových implantátech pracuje celá řada týmů v různých částech světa. Například výzkumníci společnosti Intel předpovídají, že čipy implantované do mozku se budou využívat k ovládání počítačů již v roce 2020.