Evoluční historie nasvědčuje, že kolébkou lidstva byla nejspíše Afrika. Z Genografického projektu (Genographic Project), dosud nejrozsáhlejšího genetického výzkumu mapujícího osídlování Země, nyní vyplývá, kudy putovalo. Studie vypracovaná v rámci projektu zjistila, že migrace lidstva z Afriky jižní trasou přes Arabský poloostrov je pravděpodobnější než severní trasou přes Egypt.
Vědecké konsorcium Genografického projektu společností National Geographic a IBM vyvinulo novou analytickou metodu. Vztahy mezi genetickými sekvencemi mapuje na základě studia rekombinace genů, tedy procesu, při němž dochází ke štěpení DNA a jejímu následnému navázání na jiný řetězec za vzniku nových párů. Při přenosu DNA mezi generacemi je takto „zpřeházeno“ 99 % lidského genomu. Tyto oblasti genomu dosud nebyly pro potřeby studia dějin migrace lidstva z větší části prozkoumány.
Studium podobností mezi vzorci rekombinací DNA přenášenými mezi různými populacemi umožnilo vědcům pracujícím na Genografickém projektu potvrdit, že Afrika má nejrůznorodější obyvatelstvo na světě. Veškeré genové linie mimo Afriku jsou tak podmnožinami linií na tomto kontinentu. Rozdílná spojení různých populací se společným genetickým původem prokázala, že eurasijské skupiny jsou podobnější obyvatelstvu jižní Indie než obyvatelstvu Afriky. Toto zjištění podporuje teorii, že lidstvo migrovalo z Afriky nejdříve přes průliv Bab al-Mandab, než se jeho pohyb stočil na sever. Rovněž naznačuje, že jižní Asie sehrála v rozšiřování moderního člověka mimo Afriku zvláštní roli.
Nová analytická metoda zkoumá rekombinace chromozomální DNA v průběhu času, což jsou jedny z rozhodujících faktorů vzniku nových genových sekvencí v návazných generacích. Chromozom při rekombinaci si lze představit jako balíček karet – když se pak smíchá pár chromozomů, vznikne kombinace jejich DNA. Takovýto rekombinační proces se děje napříč generacemi. Rekombinace přispívá ke genomové rozmanitosti u 99 % lidských genomů. Mnozí nicméně považovali za nemožné zmapovat historii rekombinací DNA kvůli komplexním překrývajícím se vzorcům vznikajícím v každé generaci. Pomocí podrobných výpočetních metod a účinných algoritmů však dnes vědci mohou získat nové důkazy o velikostech a dějinách dávných populací.
Studie o rekombinacích je vyvrcholením prvních šesti let úsilí Genografického projektu. Ten má za cíl vypracovat nejobsáhlejší studii lidských genetických variací za použití vzorků DNA poskytnutých domorodými obyvateli a širokou veřejností s cílem zmapovat proces zalidňování Země. Projektu se zúčastnilo na 500 000 lidí. Terénní výzkum probíhal v 11 regionálních centrech se záměrem podpořit a rozšířit povědomí o studiu a chápání migrační genealogie. Tato databáze je jednou z největších sbírek genetických informací lidské populace v dějinách a představuje bezprecedentní zdroj pro genetiky, historiky a antropology.
O Genografickém projektu
Cílem Genografického projektu je získat nové informace o migrační historii lidského druhu a zodpovědět otázky ohledně genetické rozmanitosti lidstva. Projekt představuje dlouholeté, neziskové partnerství pro globální výzkum společností National Geographic a IBM s terénní podporou ze strany nadace Waitt Family Foundation. Srdcem projektu je globální konsorcium 11 regionálních vědeckých týmů, jež se řídí společným etickým a vědeckým systémem a mají na starost sběr a analýzu vzorků v příslušných regionech.
Projektu se mohou zúčastnit zájemci z řad veřejnosti zakoupením účastnického kitu na internetových stránkách projektu (www.nationalgeographic.com/genographic). Na stejných stránkách je rovněž možné své genetické informace následně poskytnout a rozšířit tak stávající databázi. Prodej souprav pomáhá financovat výzkum a zároveň přispívá do fondu Legacy Fund pro kulturní projekty a projekty na oživení původních jazyků vedené komunitami domorodého a tradičního obyvatelstva.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU