Exportéři nemají radost z pozdějšího přijetí eura

Stabilně klíčovými trhy pro české exportéry jsou země EU. V předchozích 12 měsících exportovaly více než čtyři pětiny firem (87 %) do zemí EU (bez Německa a Slovenska); čtyři pětiny (79 %) vyvážely do Německa a tři čtvrtiny firem (74 %) na Slovensko. Nejvíce by exportním firmám pomohla stabilizace kurzu (12 %). Takové výsledky přinesl již patnáctý Exportní výzkum DHL, který mapuje názory nejvýznamnějších českých vývozců na aktuální události v ČR i zahraničí.

Průzkum zajistila společnost GFK, která se během letošního dubna telefonicky dotazovala ředitelů a členů top managementu, kteří jsou zodpovědní za export ve 250 významných českých firmách. Nejaktuálnější jsou informace týkající se vnímání zavedení mýtného pro nákladní vozidla. V souvislosti se zpoplatněním vybraných silničních komunikací musela podražit služby třetina (30 %) všech oslovených exportních firem. Z hlediska dalšího vývoje českého exportu jsou zajímavé také další výsledky jarní vlny Exportního výzkumu DHL.

Podle výzkumu očekává nárůst objemu exportu většina (55 %) exportních firem. Odhady zaměstnanosti v exportních firmách jsou nadále mírně optimistické. Nárůst počtu zaměstnanců očekává pětina exportních podniků (19 %). Exportní výzkum DHL znovu potvrdil, že země EU jsou stabilně klíčovými trhy pro české exportéry. Největší exportní příležitost do budoucna představuje podle čtvrtiny exportních firem (24 %) Německo, následuje Rusko (22 %) a země EU bez Německa a Slovenska (20 %). Nepříznivým vlivem ovlivňujícím obchody do zahraničí v příštích 12 měsících bude podle pětiny (19,2 %) respondentů kursová a měnová nestabilita. 80 % respondentů vnímá podmínky k exportu v ČR jako dobré. Zavedení eura bude mít podle vývozců spíše pozitivní vliv na export. Dvě pětiny (38 %) exportérů očekává pozitivní dopady - třetina (27 %) uváděla snazší přepočet, jednodušší účetnictví apod. Čtvrtina (24 %) respondentů uvedla jako pozitivní dopad zavedení eura odstranění kursovního rizika. Proto také téměř polovina respondentů opět hodnotila fakt, že termín zavedení eura v ČR zatím není jasný a rozhodně budeme mezi posledními z nových členských zemí.

Dvě pětiny (41 %) respondentů hodnotí zavedení mýtného v ČR negativně (zcela+spíše). Ani pozitivně ani negativně hodnotí zavedení mýtného v ČR 27 % respondentů. Třetina (28 %) respondentů se staví ke spuštění mýtného pozitivně (zcela+spíše). Třetina (30 % respondentů) uvedla, že byli v souvislosti se zavedením mýtného nuceni zdražit služby. Více než polovina exportérů (54 %) nemusela zdražit služby v souvislosti se zavedením mýtného. U 15 % respondentů se zavedení mýtného zatím neprojevilo, případné zdražení však nelze vyloučit. Zavedení II. etapy mýtného na další silnice první a druhé třídy povede podle více než dvou třetin (68 %) respondentů ke zdražení dopravy.


V dlouhodobějším horizontu 12 měsíců ve srovnání s uplynulými 12 měsíci očekává nárůst objemu exportu většina (55 %) exportních firem. Třetina (32 %) se domnívá, že objem exportu jejich firmy zůstane stejný a pouze 5 % exportních podniků se domnívá, že poklesne.

V krátkodobějším horizontu následujících 3 měsíců ve srovnání s posledními 3 měsíci třetina (33 %) exportních podniků uvedla, že objem exportu jejich firmy vzroste. 54 % respondentů si myslí, že tento objem zůstane stejný a desetina (10 % respondentů) uvádí, že objem jejich exportu klesne.


Exportní sebevědomí podniků je tedy stále na vysoké úrovni a výrazně v kladném pásmu. Index dlouhodobého exportního sebevědomí (rozdíl procenta kladných a záporných odpovědí) pro období příštích 12 měsíců je + 50. Index krátkodobého exportního sebevědomí pro období příštích 3 měsíců činí + 23. Tento index sice ve srovnání s minulou vlnou mírně poklesl, ale stále zůstává na vysoké úrovni.

Vývoj zaměstnanosti v exportních firmách
Odhady zaměstnanosti v exportních firmách jsou nadále mírně optimistické. Ve většině exportních podniků by měl být počet zaměstnanců stabilizován (66 %). Nárůst počtu zaměstnanců očekává pětina exportních podniků (19 %). Pokles očekává desetina podniků (9 %), což je méně než v minulé vlně na podzim, kdy pokles očekávalo celých 14 % exportních podniků.

Již šestou vlnu po sobě se nachází index zaměstnanosti (rozdíl procenta kladných a záporných odpovědí) v kladném pásmu. Jeho hodnota se mírně zvýšila na +10 (na podzim 2006 +8). Očekávání exportérů se dlouhodobě zlepšuje od jara 2002.

Klíčové trhy
Země EU jsou stabilně klíčovými trhy. V předchozích 12 měsících exportovaly více než čtyři pětiny firem (87 %) do zemí EU (bez Německa a Slovenska); čtyři pětiny (79 %) vyvážely do Německa a tři čtvrtiny firem (74 %) na Slovensko. Tyto tři regiony s velkým náskokem vládnou českému exportu. Následuje Rusko, které uvedla třetina respondentů (31 %). Očekávání exportních firem co se týče nárůstu exportů v příštích 12 měsících jsou u všech regionů spíše pozitivní. Exportéři očekávají získání nových odbytišť v příštích 12 měsících především na unijním trhu (bez Německa a Slovenska). Uvedla to pětina (18 % respondentů).

32 % firem ztratilo v posledních třech letech nějaká zahraniční odbytiště nebo trhy, 66 % si udrželo všechny trhy. 2 % respondentů odmítla odpovědět. Nejčastěji ztratily trhy v EU bez SRN a Slovenska (44 % těchto případů), dále v Německu (20 %). Důvodem ztráty trhu u těchto firem, byla především blíže nespecifikovaná konkurence (18 %), dále cenová konkurence (14 %), konkurence produktů ze třetích zemí (13 %) a snížení poptávky v cílových zemích (11 %).

Největší exportní příležitost do budoucna představuje podle čtvrtiny exportních firem (24 %) Německo, následuje Rusko (22 %) a země EU bez Německa a Slovenska (20 %). Pro Slovensko a Čínu se vyslovilo po 5 % respondentů, Severní Ameriku uvedlo 4 % respondentů. Za perspektivní oblast českého exportu obecně z oborového hlediska považuje 31 % exportních firem automobilový průmysl; 28 % stroje, strojírenství, strojírenská zařízení.

Ekonomická situace exportních firem
Ekonomická situace exportních firem se podle respondentů dále zlepšuje. Pouze 8 % exportních firem označilo svoji situaci za horší než před 12 měsíci (na podzim 2006 ji takto označilo 12 % exportních podniků). Více než polovina (55 %) ji označilo za lepší (podzim 2007 - 48 %). Třetina (35 %) respondentů ji považuje za stejnou.

Vlivy působící na export
Nepříznivým vlivem ovlivňujícím obchody do zahraničí v příštích 12 měsících zůstala podle pětiny (19,2 %) respondentů kursová a měnová nestabilita. Desetina respondentů (11 %) uvedla zdražení vstupů pro produkci a zhruba stejný počet respondentů (10 %) uvedl jako nepříznivý vliv rostoucí konkurenci na cílových trzích. Politickou situaci uvedlo 6 % respondentů. Kurzová a měnová nestabilita je pro čtvrtinu (23 %) hlavní vliv působící proti současnému růstu exportu. Následuje cenová nekonkurenceschopnost především související i s růstem mezd (12 %). Růstu exportu z ČR dle vývozců naopak nejvíce pomáhá konkurenceschopnost z hlediska kvality (dle 17 % respondentů); dále rostoucí produktivita práce a vlastní úsilí firem (10 % respondentů) a cenová konkurenceschopnost (10 % respondentů). Exportérům nejvíce pomohl v posledních 12 měsících rozvoj (osobních) kontaktů a nové kontakty v zahraničí (22 %). Ve 14 % případů to bylo vlastní úsilí firmy (produktivita práce). Ve 12 % případů pomohly technologické inovace a investice.

Nejvíce by exportním firmám pomohla stabilizace kurzu (12 %).

S výrokem, že české výrobky jsou v zahraničí vnímány jako velmi kvalitní souhlasí 83 % respondentů (zcela+spíše). S výrokem, že české výrobky jsou v zahraničí vnímány jako cenově přístupné souhlasí 88 % respondentů (zcela+spíše). S výrokem, že jde o výrobky na špičkové technické a technologické úrovni souhlasí 70 % respondentů (zcela+spíše). S tím, že výrobky z České republiky mají v zahraničí dobré jméno souhlasí 85 % respondentů (zcela+spíše). S výrokem, že české zboží má na trhu dlouholetou tradici souhlasí 78 % respondentů (zcela+spíše).

Podmínky exportu
Na 80 % respondentů vnímá podmínky k exportu v ČR jako dobré (velmi dobré+spíše dobré). V minulém roce je takto vnímalo 71 % respondentů. Toto pozitivní hodnocení pokračuje od vstupu do EU. Třetina (31 %) respondentů se domnívá, že se podmínky pro export za poslední rok změnily. Dvě třetiny (62 %) z těch, kteří si myslí, že se podmínky exportu v posledním roce změnily, se domnívá že k lepšímu (výrazně k lepšímu+spíše k lepšímu). Většina exportérů (55 %) je o podpůrných programech pro české exportéry dostatečně informována (rozhodně ano+spíše ano). Informace o těchto programech čerpají hlavně z Internetu (47 % exportérů).

Zavedení eura bude mít dle vývozců spíše pozitivní vliv na export. Dvě pětiny (38 %) exportérů očekává pozitivní dopady (rozhodně pozitivní+spíše pozitivní); negativní dopady (rozhodně negativní+spíše negativní) předpokládá pouze pětina (18% exportérů). Třetina (30 %) exportérů nepředpokládá žádné výrazné ovlivnění exportu a zastává neutrální postoj. 15 % respondentů si vlastní odhad vlivu zavedení EURA na svůj export vůbec nedělá.

Z pozitivních dopadů zavedení eura pro exportní operace uváděla téměř třetina respondentů (27 %) snazší přepočet, jednodušší účetnictví apod. Čtvrtina (24 %) respondentů uvedla jako pozitivní dopad zavedení EURA odstranění kursovního rizika. Stabilní ceny subdodávek jako pozitivní dopad uvedlo 7 % respondentů. Odstranění bankovních poplatků a nákladů spojených s konverzí uvedlo jako pozitivum 6 % respondentů. Z negativních dopadů zavedení EURA uváděli respondenti především tlak na růst cen a zvýšení cen (12 %). 6 % respondentů uvedlo jako negativum možný nepříznivý kurs ke dni přechodu na EURO. Průměrný odhad kursu vůči EURU za šest měsíců na jaro 2007 činil u respondentů 27,31CZK/EURO.

Aktuality
Více než dvě pětiny respondentů (42 %) hodnotí negativně (spíše+zcela) z pohledu exportéra možné odložení termínu zavedení eura v ČR na neurčito, když státy jako Slovensko nebo pobaltské země pravděpodobně přijmou euro do roku 2010. Neutrálně hodnotí možné odložení třetina respondentů (36 %). Pozitivně toto odložení hodnotí pouze 14 % exportérů (zcela+spíše).

Z možností podpory CzechTrade využívají respondenti nejvíce konzultace a poradenství (15 %). Společné výstavy v zahraničí využívá 5 % respondentů. Z odpovědí respondentů lze dovodit, že značná část českých exportérů ještě stále všech možností podpory pro svůj vstup na zahraniční trhy dosud plně využívat neumí.