E-government

Zlepšování kvality veřejných služeb prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií představuje možnost, jak nabídnout občanům i firmám zásadně nové pojetí celé veřejné správy.

Informační technologie umožňují dosažení výrazného kvalitativního posunu při komunikaci s orgány státní správy a samosprávy. Občan již není nucen poskytovat tutéž informaci při každé návštěvě úřadu, díky vyspělým komunikačním technologiím je informace distribuována do všech relevantních institucí z prvního sběrného místa.
Výraznou úsporu času představuje i jedno kontaktní místo pro všechny služby - občan může vyřídit veškeré potřebné záležitosti z jednoho místa a navíc způsobem, který mu nejlépe vyhovuje: telefonicky, osobně či prostřednictvím internetu.
A konečně s využitím ICT se nabízí zcela nový proaktivní přístup k občanovi jako klientovi, kdy instituce veřejné správy již dopředu "předpřipraví" řadu očekávaných kroků a mnohé záležitosti vyřídí za občana sama.
Pozice České republiky pokud jde o rozvoj služeb e-governmentu není v rámci Evropské unie nejlepší. EU od roku 2001 pravidelně měří kvalitu a dostupnost veřejných služeb poskytovaných elektronicky. V loňském roce se ČR umístila na nepříliš lichotivém 21. místě z 25 členských států EU, přičemž v předchozím měření, které proběhlo v roce 2004, byla Česká republika na 19. místě. Je proto nesmírně důležité, aby státní instituce věnovaly problematice e-governmentu zvýšenou pozornost, v opačném případě hrozí, že nám definitivně ujede vlak moderní evropské veřejné správy.
Samozřejmě, situace není ve všech resortech stejná. Například Ministerstvo financí ČR či Ministerstvo práce a sociálních věcí pokročily v elektronizaci svojí agendy směrem k občanům hodně daleko. Možnost elektronické platby daně z příjmu či vyřizování sociální dávek představují pro občany výrazné zjednodušení a zrychlení komunikace s úřady. Bohužel, takovýto moderní, proaktivní přístup k řešení problémů není všeobecným pravidlem a řada resortů dosud s radikální modernizací svého přístupu k občanům a firmám váhá.
Mnohé IT firmy si uvědomují obrovské možnosti, které e-government ve vztahu k občanům nabízí, a aktivně spolupracují s institucemi státní správy i samosprávy na tvorbě optimálních řešení, která na jedné straně zásadním způsobem usnadní spolupráci občana s veřejnou správou a na straně druhé nabídnou státním institucím řadu nástrojů, které jim umožní vykonávat svou činnost na kvalitativně zcela nové úrovni.

Stroj pro výběr daní

Jednou z firem, které se velmi aktivně podílejí na modernizaci státní správy prostřednictvím informačních technologií je společnost Aquasoft. Z mnoha systémů, které společnost zrealizovala, zmiňme alespoň informační systém pro výběr spotřebních daní a pokut. Za toto řešení Aquasoft získal prvenství v soutěži Microsoft Industry Awards 2006 a případová studie k tomuto projektu byla vyhodnocena jako vítěz soutěže časopisu Business World o nejlepší případovou studii roku 2006 v oblasti státní správy.
Jedná se o jedno z nejrozsáhlejších řešení z oblasti e-governmentu, které byly v ČR realizovány. Spotřební daně jsou druhou nejvýznamnější příjmovou položkou státního rozpočtu, proto se jejich výběru a správě věnuje mimořádná pozornost - roční výběr spotřební daně v ČR jen v minulém roce činil přes sto miliard korun, což představuje 14 % daňových příjmů České republiky.
Kompletní realizace systému pro výběr spotřební daně si vyžádala relativně krátkou dobu osmi měsíců. Řešení bylo realizováno na principech a infrastruktuře již běžícího systému NCTS (Nový elektronický tranzitní systém), který také připravila firma Aquasoft. Tím byla zajištěna kompatibilita s ostatními agendami a také došlo k výrazné úspoře vstupních investic.
Podle Petra France, generálního ředitele Aquasoftu, systém zásadním způsobem zefektivňuje výběr těchto prostředků. "Řešení zajišťuje kompletní správu spotřebních daní a celé agendy spojené s výběrem a vymáháním pokut, ukládaných různými orgány státní správy," upřesňuje.

Czech Point

Typickým příkladem dobrého fungování e-governmentu je projekt Czech Point. Tyto komunikační body by se v konečné fázi měly nacházet na 4 000 místech. Kromě obecních a městských úřadů by měly vzniknout i na krajských úřadech anebo pobočkách České pošty. Později by mohli licence získávat také notáři. Za poplatek padesáti korun zde občan obdrží stránku potřebného výpisu, kterou mu místní úředník opatří razítkem a vydá. Czech Pointy budou nabízet výpisy z obchodního rejstříku, z katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku a rejstříku trestů. Do budoucna se počítá i s úředním ověřováním dokumentů, podpisu, elektronickým podáním státní správě a také s možností stahovat výpisy z domova pomocí tzv. virtuálních Czech Pointů.