Průzkum, který v průběhu podzimu realizovala společnost CCV Informační systémy mezi pracovníky logistiky z firem působících v oblasti rychloobrátkového zboží, přinesl zajímavé výsledky. Pouze 14 % dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů WMS (Warehouse Management System), logistická etiketa s SSCC kódem (Serial Shipping Container Code) je běžným nástrojem dokonce pouze u 8 % firem. Větší penetraci průzkum zaznamenal pouze u technologie EDI (Electronic Data Interchange) pro elektronickou výměnu obchodních a logistických dokladů, konkrétně se jedná o 45 % firem.
Pro získání představy o skladových potřebách a logistických procesech byla jedním ze zkoumaných parametrů výzkumu otázka určující rozsah skladovaného zboží. „Ukázalo se, že 60 % firem skladuje více než 1000 skladových položek a více než 500 položek skladuje 78 % firem. Logicky bychom u těchto firem předpokládali vybavenost pokročilými systémy pro řízení skladů či využití EDI komunikace s obchodními partnery. Ve skutečnosti je jejich vybavenost těmito technologiemi nízká,“ říká Petr Ondrášek, ředitel pro marketing a strategický rozvoj ze společnosti CCV Informační systémy.
Kontrolními dotazy tak bylo ověřeno, že pouze 14 % dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů (WMS), u něhož například dochází k automatickému určování skladové adresy při skladových operacích, k optimalizaci operací podle priorit logistické strategie, k výběru nejstaršího zboží podle balení či váhy zboží a ke 100% fungování skladu i v nepřítomnosti vedoucího skladu. Systém pro optimalizaci dopravy TMS (Transport Management System) pak podle odpovědí využívá pouze 12 % firem.
Většina firem (celkem 91,2 %) skladuje zboží alespoň částečně na paletách. Z nich pouze 29 % vybavuje takovou logistickou jednotku paletovým štítkem. Tam, kde je využíván, slouží zpravidla pro načtení do skladové evidence a často se omezuje jen na údaje o množství. Tento štítek ovšem neobsahuje standardní SSCC kód (Serial Shipping Container Code), který představuje osmnáctimístné číslo sloužící k identifikaci konkrétní logistické jednotky při manipulaci a průchodu zboží dodavatelským řetězcem. Logistickou etiketu s SSCC kódem využívá pouze 8 % firem, z toho 5 % u většiny svého sortimentu a 3 % u menší části sortimentu, kde je SSCC kód zpravidla zanesen do čárového kódu pro automatizované načtení palety bez nutnosti jejího rozbalení.
Poměrně překvapivě označila nadpoloviční většina respondentů (63 %) na prvním místě problém s propojitelností jednotlivých IT systémů. Logistický manažer velice často zápasí s několika proprietárními systémy a různými rozhraními protistran. Příslušné firmě pak schází přehled a okamžitá dosledovatelnost zboží. Teprve na dalších místech se umístily na téměř stejné úrovni produktivita lidí ve skladu, reklamace a nárazovost poptávek. Tyto problémy umocňuje skutečnost, že pro 73 % českých firem představuje nezbytnou podmínku pro práci v jejich skladu zbožíznalství, což v praxi znamená závislost na lidských zdrojích a mimo jiné velmi obtížně řešitelné nárazové vykrytí poptávek nekvalifikovanou pracovní silou. Naopak pouze 16 % firem nepodmiňuje pracovní poměr u svých zaměstnanců ve skladu znalostí zboží.