Za softwarové pirátství firmy průměrně zaplatí <!-- @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } -->
Podle analýzy protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) se průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru vyšplhala na 240 tisíc korun.
„To je o 20 procent více než v roce 2007, kdy průměrná výše činila 200 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující částek mnoha set tisíc korun. Za nárůstem výše odškodného stojí větší objemy nelegálního softwaru nalezeného při prohlídkách a méně vstřícný postoj dotčených výrobců softwaru,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. Výrobci softwaru totiž mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť a nelegální software odinstalovat. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.
Nejvíce nelegálního softwaru BSA registruje v malých a středních firmách do 100 zaměstnanců, a to zejména v kreativních či inženýrských oborech – reklamní agentury, kanceláře architektů, designérů a projektantů či výrobní odvětví. Co do počtu případů jich BSA nejvíce registruje v severních a středních Čechách včetně Prahy. V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 39 procent softwaru nelegálně. Ztráty tuzemského softwarového odvětví představují zhruba 2,9 miliardy korun.
Firmy usilují o mimosoudní vyrovnání
Manažeři firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně. „Málokdo chce riskovat soud a možný záznam v rejstříku trestů. Navíc soud může uložit vysoké pokuty, a dokonce i trest odnětí svobody až do výše pěti let. Navíc samo soudní řízení je velmi stresující a může trvat řadu měsíců,“ řekl Hlaváč. Snaha o mimosoudní urovnání porušení autorských práv k softwaru však může narazit na odmítavý postoj státního zástupce. „Ten může, ale nemusí s mimosoudním vyrovnáním souhlasit. Je na jeho zvážení, jestli dohodu povolí. Při zvláště hrubém porušení autorského práva nebo v kombinaci s další trestnou činností státní zástupce žádosti nevyhoví,“ dodal Hlaváč.
Šiřitelé nelegálního softwaru se soudu nevyhnou
Dealeři nelegálního softwaru, kteří je šíří prostřednictvím inzertních rubrik nebo přes internet, nemohou s mimosoudním vyrovnáním obvykle počítat. „Státní zástupce na mimosoudní vyrovnání nepřistoupí, protože kromě porušování autorských práv se snaží neoprávněně obohatit či souběžně páchají i jinou trestnou činnost,“ vysvětlil Hlaváč. Okresní soud v Příbrami takto loni odsoudil 24letého technika společnosti zabývající se distribucí výpočetní techniky. Vyšetřování prokázalo, že technik při podnikání neoprávněně užíval různé počítačové programy. Rovněž zhotovoval pirátské kopie počítačových programů Windows XP a Microsoft Office, které prodával v obchodě svého zaměstnavatele nebo prostřednictvím internetu. „Obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši šesti měsíců s odkladem výkonu trestu na zkušební dobu tří let. Soud také rozhodl o zabavení dvou počítačů a dalšího hardwarového vybavení obžalovaného,“ uvedl Jan Hlaváč.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU