Americký demokratický senátor z Illinous Dick Durbin byl tím, který u systému Mira, IBM Blue Gene/Q systému, který má výkon 10 petaflops (10 kvadrilionů výpočetních operací za sekundu) oficiálně přestřihl pásku. Nejrychlejší systém na světě, Tianhe-2, který je umístěn v Číně, si v seznamu Top 500 drží první pozici s testovanými 34 petaflops výkonu.
Čína, evropská státy, Japonsko a asi i Rusko. Ti všichni pracují s cílem vyvinout systémy na exaškále, čili stroje s výkonem tisíc petaflops. Jednotlivé státy o dosažení exaškály soupeří a Durbin v Senátu propaguje legislativu na uvolnění 580 milionů USD z veřejných prostředků na vývoj exaškály v průběhu následujících tří let.
V americkém parlamentu existuje podobná iniciativa, prosazovaná republikánským reprezentantem Randym Hultgrenem (opět z Illinois). Tato iniciativa neobsahuje konkrétní doporučení ohledně financování exaškály, nicméně jistý zdroj se nechal slyšet, že bude usilováno o roční rozpočet ve výši zhruba 200 milionů dolarů a více.
Senátní návrh byl představen v dubnu a ten parlamentní v průběhu června. Oba budou platné pravděpodobně v řádu měsíců, jestliže budou schváleny. V Illinois má sídlo Argonne, hlavní investor do supervýkonných počítačů (HPC).
Aby Durbin získal podporu, naznačoval, že HPC systémy budou muset přinášet výsledky, které budou vidět, jinak zákonodárci ztratí vůli do výše uvedených investic vůbec jít.
O projektu Mira Durbin řekl: „Musíme tento počítač přetvořit v hodnotu pro reálný život,“ a „potřebujeme pobídnout veřejně činné osoby, které by byly ochotny investovat do výzkumu.“
Rick Stevens, zástupce ředitele laboratoře v Argonne nastínil některé iniciativy výzkumu systému Mira, které zahrnují spolupráci s Caterpillarem, výrobcem zemědělských strojů, na výrobě efektivnějšího motoru.
Systém Mira je používán také pro návrh lepšího betonu se sníženou ekologickou stopou. Na každou tunu vyrobeného betonu připadá tuna vyprodukovaného oxidu uhličitého, říká Stevens.
Další velkou iniciativou, která získá „velký příděl“ počítačového času, je vylepšení baterií, zejména těch, které se používají v automobilech, říká Stevens.
Laboratoř byla v listopadu loňského roku zaúkolována americkým ministerstvem energetiky, pod nějž spadá, aby razila cestu vývoji technologiím pro ukládání energie, které by měly být do pěti let pětkrát výkonnější a pětkrát levnější než ty dnešní.
Durbin na akci nemluvil o vyhlídkách úspěšnosti svého zákona a místo toho se zaměřil na aktuální problémy sekvestrace, automatických škrtů výdajů napříč americkou vládou.
Durbin, který mluvil před badateli v oblasti HPC v Argonne, řekl, že tyto škrty by mohly některé z vědců vést ke zpochybňování svého závazku k základnímu výzkumu sponzorovaného státem.
Tito vědci se mohou ptát: „Věnuji tomu svůj čas, aby se příští rok nějací politici ve Washingtonu rozhodli, že už můj projekt nebudou financovat?“ řekl Durbin. Mohlo by to vědce vést k přesunu na jinou práci, což Durbinovi „činí starosti“.
Ostatní země podle Durbina „sní o předběhnutí Spojených států v oblasti základního výzkumu.“
Zdroj: IDG News Service
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU